Roadtrip s pěšími výlety, cyklo a lodí - Slovensko 2024
Fotky jsou ZDE
24.08.2024 sobota
Odpoledne jedem autem do SK. Spíme u rybníka Ordějova za Uherským Brodem. Je horko, vichr, i v 9 večer hafo rybářů. Ti ale odjíždějí, ale na druhé straně rybníka nastupuje diskotéka, takže noc stojí zaprd.
25.08. 2024 neděle
Start brzo ráno a přesun přes Vtáčnik do doliny Hronu. Parkujem za Hliníkem u busové zastávky Lehôtka pod Brehmi, mlyn. Pěšky jdeme okruh přes místní ryolytové skalky Bralce a Szabovu skalu. Cesta nejdřív v pohodě lesem do kopce a potom starýmy lomy na mlýnské kameny nahoru dolů po skalách. Nechybí ani řetězy, lana, mostíky, kramle. Trochu to připomíná Slovenský raj. Akorát bez lidí! Je strašnej hic a vršky skal pokryté stepní trávou a pokroucenými duby se jen tetelí ve vedru. Za Janovou lúkou opouštíme skalky a scházíme přes zříceninu Pustý hrad (.. jen příkopy a šutry) k rybníčku Pustý hrad. Voda zelená, smradlavá ale přes to do ní lezu. Pak se válíme ve stínu na lavičce. Hospoda dávno zkrachovala, je tu dost chat a zpustlý areál pionyrskýho lágru. Opouštíme pozice a podle plotu lágru scházíme dále po zelené k potoku a silnici. za ní stoupíme po lesní cestě a potom sotva znatelnou pěšinou směr Szabova skala. Cesta nekonečná, traverzujem údolí. Nikdo tu nechodí, je to zarostlé, neudržované. Konečně stoupáme na hřeben se skalami s duby a stepí. Zas ukrutný vedro. Vysíleni dosahujem výhledoviště s křížem. Pár fotek a rychle do hospody. Žlutá nás zavádí do Lehotky a maj tu skvělou krčmu s Bernardem za normální cenu. Řádně občerstveni docházíme k autu a provádíme přesun autem k lávce u fotbalovéo hřiště Dolná Ždaňa. Na točně u lávky rozbíjíme tábor. Nejprv krkolomně ke Hronu provést očistu a pak už jen pivo, víno, dobroty a dobrou noc.
26.08.2024 pondělí
Ranní přesun do Vyhně. Auto necháváme o COOPu. Snídaně v parčíku před ním (.. pivo Vyhně - Štaiger) a hurá na kola. Stoupáme 7 km k přehradě (pitná voda) pod sedlem Červená Studňa. A ještě 2km na sedlo. Odtud sjezd k přehrádce Vodárenská. Je vedro, skáčem do křišťálové vody a nějakou dobu se zde povalujem. Přibejvá rekreantů a my scházíme - sjíždíme do centra Banskej Štiavnice. Projíždíme historické centru. Je celé v kopci, přesně jak v Jáchymově. U paty kopce je nové centrum a Billa. Takže grilovaný kuře a pivo ve stínu nákupních košíků. Znovu šněrujem navrch městem a odbočujeme k poutnímu areálu Kalvária. Tlačíme kola podle nedávno zrenovovaných kaplí až na vršek. Pak zas dolů a odbočka směr Červená Studňa. Kolem zachovalé těžní věže a zde malebně umístěného cigánského gheta (... dva vybydlený paneláky) pelášíme stále navrch (... zastavovat a fotografovat bych nedoporučoval - tady se žije na ullici a na kole jen tak neujedeš...). Ze sedla dloooouhýýý sjezd lesama a samotama s důlní historií až na odbočku do Banskej Hodruše. Krásný hornický kostelík - skanzen ale žádná funkční hospoda. Zato se schyluje k bouřce, mám píchlý kolo a čeká nás tlačení na hřeben. Po opravě jedeme - tlačíme směr Šachta Michal a pak už jen tlačíme nepoužívanými cestami na sedlo Kešnerovská. Už skoro leje, bouřka nad hlavou. Ujíždíme před ní po naštěstí sjízdné svážnici do Hodrušky. A hurá asfalt a sjezd do krčmy ve Vyhně. Štaiger maj teplej, ale chvíli leje, tak dva. Doplňujem zásoby v coopu o pivo, víno a buřty a jedeme kousek proti proudu ke Štôlňa Anton Paduánsky. Je tu totiž altán, ohniště a něcom jako hornický miniskanzen. V lese u potoka a zcela bez lidí. Takže supr camp!
27.08.2024 úterýí
Jedem na Hron. Auto necháváme v Šalková a vláčkem s lodičkou putujem do Německá. Ve 12 naskakujem do Ria a tradá. Voda je na limitu, zatím je čistá. Vodáků málo. Koupem se a skáčem ze skály Královná, míjíme kolibu Krajcar, protože netušíme, že žádná další občerstvovna nás nečeká a když, tak s pivem za 2,50e ( ... o kus dál Mlynčok - kemp a a půjčovna). Kvalita vody rapidně klesá, místy to dost smrdí a průmysl okolo řeky houstne. Ještě k tomu se z vedra tvoří bouře a černava nás žene svinským krokem do cíle. Mezi kapkami dojíždíme do Šalkovej, kde maj skvělou krčmu přímo nad řekou. Občerstvujem se a po dešti dojíždíme k autu, které máme asi kilák níže u obrovského vakového jezu. Táhnem loď k autu a táboříme přímo u silnice naproti barákům. Soukromí nám tvoří Ťapka a pár jehličnanů, výhled na jez. Vaříme kaši, pijem víno. Ještě romantická procházka podle řeky a zalejzáme do Ťapky. Dobrou noc.
28.08.2024 středa
Zítra je státní svátek - 80. výročí SNP a obrovská oslava v Banskej Bystrici. Město projíždíme asi v 9. Všude chystaj repráky a podia. Řeku dost smrdí, lemuje jic ivilizace. Ale aspoň to krásně teče a žádný jezy. Další bufety po proudu jsou zavřený a ani tutovka - krám ve Vlkanovej nepremáva. Chcem navštit drevený kostelík v Hronseku, ale octl se uprostřed nové zástavby a nedá se k němu od řeky dostat. Ve vedru se válíme na jediném přistupném břehu, kde je tráva a ne džungle naproti Golfu Tri Duby. Míjíme další zavřenej bufet Rybárik a doplouváme do Sliače. Loď necháváme pod mostem a pelášíme do coopu pro sváču a pivo. Pokračujem do Zvolena a po nákupu v Tescu balíme loď a vlečem se na zastávku Zvolen - mesto. S přestupem v Bystrici jedem k autu do Šalkovej. Hned kopnem do vrtule a upalujem 60km do Hronce. Nejdřív chcem spát u sjezdovky kousek od zastávky Chvatimech, ale přístup je dost terénní, jedem do Hronce ke hřbitovu. Taky špatná volba - žádný místo pro Ťapku. Vysvobuzuje nás opuštěná ulice ke hřišti TJ Hronec. Ještě musím zapudit nalitýho cigánka a pak už spokojeně táboříme pod lampou na lavičce. Noc klidná.
29.08.2024 čtvrtek
Svátek. Vyjíždíme údolím úzkokolejky do stanice Čierny Balog. Na kusu prevádzkujou šlapací drezíny. V Balogu čilý ruch parních mašinek a pivo za 2,50e. Naštěstí naproti v trafice maj zmrzlinu a pivo za euro. Pokračujem na další zastávku do doliny Vydrovo. Na konci tratě před hájovnou je supr kemp. Nocleh v chatkách za 5e. (www.vydra.sk/tabory). Opouštíme údolí a jedem 9 km do sedla Tlstý Javor. Tady kousek po Rudné magistrále do sedla Kysuca, Uhliarka. Moc pěkná trasa! Potom krásný dlouhý sjezd medvědí dolinou Rakytovo do Dobroče. A už je zas strašný vedro. Zalejzáme do krčmy Gól v Balogu. Stinná terasa - ozajstná oáza. Pak se škrábem do sedýlka Vrchdolinka a odbočujem z hlavní doleva na cyklotrasu. Krásná hřebenovka s výhledy na Nízké Tatry a většinou z kopce. Kolem bývalého lomu se spacím altánkem sjezd do centra Hronce a vykoupat se na jez. Zjišťuju, že mám zas pomalej defekt. Něco musí bej v plášti, ale zatím jsem to neodhalil. Měním duši a Adri jde pro auto s instrukcí, že se musí ještě stavit v krčmě Vtáčnik. Maj tam totiž stáčený rybízák litr za 2,30e. No nekup to! Dojíždím za ní a už se řítíme podvečerem na další tábořisko - sedlo Zbojská. Kdysi opuštěné nádražíčko na zubačce se vlivem vybudování žracích kolib a rozhledny změnilo v turistickou atrakci. Ale teď večer tu je klid.
30.08.2024 pátek
V osm už jsme na cestě k rozhledně. Je to zároveň skanzen a kaplička. Potom sestupujem cestou zbojníka Jakuba Surovca do roklin k silnici, podcházíme železniční viadukty a jsem na dně doliny odkud vede chodník skalnatou Čertovou dolinou navrch ke kolibám. Je to tu jak v Jánošíkových dierach, místy kramle, lana, žebříky a ani noha. A jsme navrchu na plán. Už se rozjíždí byznys, parkoviště se zaplňuje turisty. Koupu se v rybníčku a vyrážíme na kolech na Muráňskou planinu do chaty v sedle Burda. K vybydlenému nádraží (asi to koupím a udělám tu bufet) a do kopce kolem sympatické Chaty Zbojská. Pak už po šotolině po svážnicích ke krásné horské samotě Kučalach a kus za ním se cesta mění v traverz a sešup do Burdy. Když jsem tu byl poprvé před 25 lety, nebylo tu nic. Teď tu je krásný srub s rybníčkem a hafo lidí, hlavně cyklistů. Pomalá ale sympatická správcová, pivo a vynikající kapustnica, pořádná porce za 5e. Už jsme šilhali hlady. Všecko ochutnáme a pak si povídám se správcem. Chodil totiž na lesárnu v Trutnově jako já! Akorát že o 10 let dříve. Přesto jsme chytli spoustu profesorů společně. Po hodině se spouštíme do Tisovce. V zádech nám straší bouřka. 12 km sjezd po rozbitejch cestách je dost krkolomnej. ještě, že jsme okruh nejeli obráceně, to by byla vražda. Ve Slávče se u hřbitova koupem v potoce. Tisovec, cikánské městečko v dolině se tetelí ve vedru a my zalejzáme do reštiku Darián na polední menu za 7e. Polívka a Zbojnický závitek s kaší a ještě dezert. Mňam! Potom zmrzlina ve stínu u Rimavy a po hlavní zpět do sedla. Cesta nová po rekonstrukci a provoz snesitelný. Takže přežíváme a za hodinu jsme zpět na Zbojský. Parkoviště dočista plný, hafo lidí. Balíme a ujíždíme podvečerem přes 100km přes Bystrici a Donovaly do sedla Prievalec. Ještě stihnu opíct buřta a už je úplná tma. Zalejzáme do Ťapky. Tam na nás medvěd nemůže. Dlouhej den.
31.08.2024 sobota
Ranní přesun do Magurky. V minulosti zlatokopecké centrum a nejkrásnější osada v N. Tatrách. Pravda, už trochu zprzněné novou výstavbou. Stoupáme po zelené na hřeben a v 10:30 jsme na Ďurkovej. Je tu klid, jen pár lidí. Všichni už se sápou dál po hřebenech. Na správcovi je vidět, že včerejší večírek musel být vydatný, jak to tady je ostatně asi každý den. Kocháme se u piva a čaje a potom stoupáme zpět a jdem kus směr Latiborská hola. Turistů jen pár a místy spousta brusinek. V sedle za holou se ještě chvíli válíme, těžko se loučí s tou krásou. Sestup po modrej do lesa a po hornickém naučném chodníku zpět do Magurky. V chatě Magurka útulno, ale draho, pojíždíme 6 km do Železna. Zde je supr bufet se smažákem, pirohama a pivem za ceny lidové. Ujíždíme Lupčianskou dolinou a konečně těsně nad Lupčou přístup k Lupčiance. Domorodci tu vytvořili supr přehradku na koupání. dalo by se tu i přespat. My ale pelášíme dál k domovu. Ještě zastávka v Tescu pro piva Urpíner a na salaši Krajinka pro sýry. Navigace nás žene ze Žiliny na Čadcu, omylem jedem i kousek po dálnici (... pokuta zatím nepřišla) a ocitáme se na české straně u Jablunkova. Takže vlastně kopírujem rychlíkovou trať. Najíždíme na dálnici, cesta odsejpá. V 10 večer zajíždíme k nádraží Bělotín a nocleh.
01.09.2024 neděle.
Už od šesti se střídáme za volantem a v 10 jsme v Trutnově. No tak to ještě stihnu jet na kolo! Sláva nazdar výletu!