La Gomera leden 2024
Fotky jsou ZDE
12.01.2024 pá
Poprvé v životě kupuji dálniční známku a odpo ve 13:30 se řítíme souvisle do Norimberka.
Teda souvisle ne, jedem do Bolky. Dr. Vrecion mi koukne na kyčel.
Počasí naštěstí jde, jen kolem hranic mrznoucí srážky. Cca v 21 jsme na NORIMBERK Rastplatz 49.4360308N, 11.2713883E. Přespíme v Ťapce.
13.01.2024 so
V noci se odpočívadlo totálně zacpalo nocležníkama. Vedle nás na chodníku bručí rumunskej minibus, aby nezmrzli.
Ve 3:30 pelášíme na letiště, letí to v 6. Vykládám holky a jedu na Hugo-Junkers-Straße. Tady na nás bude Ťapka čekat. Zpátky na letisko dobíhám za 20min.
Let v pohodě. Na Tenerife plníme Ten+ buskartu 30e a jedem linkou 415 na Costa del Silencio (Ten Bel). Ještě 20min pěšky a stojíme u Apartamentos Parque Carolina. Zajistil jsem přes booking Parque carolina estudio 203. Strašná zkušenost!
Takže vsuvka ... :
Poprvé pobytová rekreace zajištěná pro Adri a malou Tonku. Rezervace přes booking za cca 300e.
Po příjezdu na místo děda na recepci (... zázrak, že tam byl) tvrdí, že v noci havárie a apartmán není k dispozici. Prý ráno měla přijít zpráva od booking. My seděli v letadle, nic nepřišlo. Děda volá na booking. Vzápětí skutečně poslali zprávu znovu s tím, že nám rezervaci ruší a nabízejí náhradní ubytování přes airbnb o 300m vedle (...na fotkách byl luxusní apartmán s bazénem).
Moc tomu nerozumím a hrůzou bez sebe se odhodlám zavolat na aistenci booking. Já kerej umím asi 100 slov anglicky si půl hodiny povídám s angličanem co a jak. Číslo je navíc do GB - mimo EU. Tak to bude ještě mít dohru v práci, až zjistěj co jsem provolal.
No je to přece jednoduchý. Stačí jen zaplatit nové ubytko cca 900e a pak nám prý zruší původní rezervaci, vrátí těch 300e a doplatí rozdíl do 900e. Kde vyčarovat 900e s kterými jsme vůbec nepočítali, mi neporadili.
Nakonec se nám částku podařilo z účtu odeslat, ale platba nebyla potvrzena. Děda z recepce se rychle vypařil a holky putovali do nového ubytka. Protože vše vypadalo vyřešeně, já odjel do Los Cristianos, abych stihl loď na La Gomeru.
Pak mi holky volaj, že na uvedené adrese nic nenašli a ani místňáci o žádném apartmánu podle fotky nevěděli. Prostě podvod. Peníze se naštěstí nestrhli, ale holky se octli na ulici. Booking nebyl schopen v dané lokalitě nalézt náhradu. V místě vše obsazeno (plná zimní sezóna). Přežili noc u hodných Slováků, kteří se v komplexu bez problémů ubytovali hned po nich.
Booking alespoň zrušil původní rezervaci a holky se ráno vydaly autobusem hledat ubytování v úplně jiné lokalitě vzdálené 15km.
Závěr: parque carolina je obrovský apartmánový komplex, který je asi rozprodán (pronajmut) po částech různým zprostředkovatelům. Děda na recepci byl klasický podvodník, který vyjebal s námi i s bookingem. Žádná havárie v areálu nebyla. V průběhu sem přicházelo spousta dalších hostů a všichni se bez problémů ubytovávali prostřednictvím kódových skříněk s klíči. Jen se nás potřeboval zbavit, aby apartmán pronajal někomu za vyšší cenu. Náhrady s bookingem jsme dodatečně vyhádali. Ale dovča zkažená. Nikdy více!
Loď jsem nechal odjet a proběhnul jsem se po Los Cristinos, abych našel cokoliv za normální cenu. V hotelu nad městem mi nabídli pokoj za cca 3600kč, jinak všude vše plné. Naštěstí se jich ujali ti Slováci.
Ploužím se hladovej utahanej ulicema, šup do supermárketu pro pár piv a jídlo a se západem slunce padám ke zdi nějaké pevnosti na okraji města (28.0438719N, 16.7106028W). Popluju ráno.
14.01.2024 ne
Nikdo mě nepřepad, spalo se dobře. Jdu do přístavu a snažím se dovolat holkám, esli už maj ubytování. Nakonec mi to zvednou, jedou do Adeje a zas komplikace. To co si nově zajistili přes booking jim někdo vyfouk o 20min z jiného ubytovacího serveru. Majitelka (... sou to Rusové) ale nabídla něco lepšího, nehorázně drahého. No nakonec to booking vykompenzoval.
... Takže snad vyřešeno, můžu odplout. V 9:30 FRED OLSEN FERRY za 42,80e.
Všechno to klape na čas, vylejzám v 10:20 na ostrově. Nákup snídaně, pokus o výběr z bankomatu (... ale všechny chtěj 2,70e za výběr ...) a hurá do kopce. Počasí akorát na turistiku - u moře 22, na horách 16 - 18.
Snídám nad městem, okolo jde kluk s holkou na těžko a mluvej po našemu. Maj přibližně stejnou trasu, budem se potkávat.
Stále do hory pouštní krajinou, přes silničky až ke kapličce ve výšce 1100m.
Už z dálky duní repráky. Ermita de las Nieves, spousta místňáků, část hraje fotbal a část sedí pod přístřeškama, piknikujou a pouštěj si popinu.
Dost tu fouká a večer je daleko. Musím jít spát o kus dál. Jen dobíjím mobil, dobírám vodu, něco zhltnu a razím směr EL Cedro. Tam má být jediný oficiální kemp na Gomeře a bufet. Provedu průzkum.
Za hřebenem se ráz krajiny mění z pouště a kaktusů na bujnou zeleň vždyzelených dubů a jiných dřevin. Okolo skály jak z indiánek, výhledy na moře a okolní ostrovy. Chvíli kopíruju hlavní a pak odbočka na El Cedro.
Cestičkou a po silničce ztrácím výšku k areálu Aula de la Naturaleza. Tady se EU rozmáchla, opuštěný areál info střediska NP Garajonay.
Eště klesám a sem u potoka! To sem tady nečekal, kachny se ráchaj v potoce, je to jak u nás na vsi. Pár schodů a v sedm večer beru za kliku bufetu v kempu La Vista.
Nerudná baba po mně hned vystartuje co chci. Já, že kempovat a pivo. Dej pasport a pak se budem bavit. Tak ho dostává. Cena za osobu je 4e, pivo 0,7l za 2,75e. No nekup to! Ale bacha v pondělí bufet zavřenej, takže kafe a tostada ráno nebude.
Vede mě do areálu. Tady wc, tady sprchy pod širým nebem a terasy na stany. Na horních velký hangáry, že máš stan pod střechou.
Jdu do nejhornějšího. Už tu stojí jeden stan a v dolním dva. Stan obývá sličná Němka. Má to pěkně zabydlený - stolečky, židličky, koberečky. Nebaví se, jediný co se dozvim, že tu tráví celou zejmu.
Celkově kemp působí dost strašidelně. V hluboké jámě, z jedné strany skoro prales, dole nějaký hospodářství. Vypadá to spíš jak prasečák. No asi to dělá to šero.
Jdu se osprchovat a u vstupu šlápnu ve tmě do něčeho měkýho. A není to hovno, ale čerstvej beton. Takže mě tam maj navždy zapsanýho. Večeřím a stelu si pod střechou.
https://mapy.cz/s/dopujujofa
18,6 km převýšení 1362 m
18,6 km převýšení 1362 m
15.01.2024 po
Spalo se dobře. Vylejzám skoro v osm, když se rozednívá. Ale jsou mraky, takže stále šero. Vyrážím údolím vzhůru směr nejvyšší hora ostrova Alto de Garajonay 1487m.
Pralesem proti proudu potoka kolem Ermita Nuestra Señora de Lourdes (zdroj vody) a parkoviště Las Mimbreras (... další voda). Trochu to zde připomíná Jizerky od Ferdinandova.
Cestička a schody mě vyvedou do výšky 1350m na silnici. Je zde východisko na Alto de Garajonay. Dost turistů. Za 20min jsem na vršku.
Cestou potkávám znovu dvojici z Čech. Tak teď už vím, že Tomáš a Kristína (asi jeho ségra) přiletěli z Malagy, kde Tom bydlí s nějakou Španělkou (má s ní synka). Kurňa to je svět. Že jsem se nenarodil o 40 let pozdějc. Mířej do Valle Gran Rey k moři a odtud zpět do hor do Alojera. Maj to doporučený jako nejhezčí úsek GR132. Určitě se ještě potkáme.
Na vršku další dvojice krajanů a další Tomáš. Přecházejí několik ostrovů po GR131. Kecám s nimi snad půl hoďky. Ale na vršku je dost chladno, loučíme se a každý jde na jinou stranu.
Já kolem nějaký přehrady do EL Cercada. Přehrada je oplocená zavlažovací nadrž. U hráze je přístupný kohoutek s vodou z velkotrubky a dosažitelné pomeranče ve zpustlé zahrádce. Kus nad přehradou je svačím a scházím k nálevně v El Cercadu.
Kafé leče, dobít mobil a pak objevuji jídelní lístek a na něm papas arrugadas. Cvrklý slaný bandory s pálivou omáčkou - Kanárská specialita a za 4,50e. Tak to ochutnám! A bylo to výborný.
Spokojenej jdu za roh k další nálevně a rozcestníku. Je na něm trasa do Valle Gran Rey. Měním plán, vymetu všechny krasomalebnosti.
Sestupuji do hlubokého barranca. Je to velkolepé, skály, palmy a hluboko dole vesnička La Vizcaina. Jde se tam nekonečně dlouho. Ale má tam být krám (... s pivem).
A jsem u krámu. Je zavřenej. Už dlouho. Potácím se vesničkou k moři a za tmy docházím k Iglesia de Los Santos Reyes. Kostelík a přístřešek.
Nejdřív chci spát v přístřešku, ale je přímo na terase a chodníku. Zašívám se za kostelík. Místo má tu nevýhodu, že zvon na věži bije každou půlhodinu a to strašně nahlas. Naštěstí naposled ve 22. Před tím mě ale ještě probuděj dva raťafáci, kerý mě z půl metru proštěkávaj. Houknu na ně "jedeš potvoro". Leknou se prchaj. To se ta osoba, co je venčila, musela vyděsit.
Nad hlavou mi hučí vichr a voní pomerančovníky. Tropická noc.
https://mapy.cz/s/fofajehevu
20,2 km převýšení 735 m
20,2 km převýšení 735 m
16.01.2024 út
Za tmy v sedm lezu ze spacáku a jdu 2km do La Calera. Nejdřív kafe léče a potom krám a snídaně v parčíku.
A stoupám do hor. Z nuly (... jsem u moře) do 800. A je to tu fakt pěkný, nejdřív po skalách nahoru, pak červená poušť přecházející na pláni v řídké borovice, letecké pohledy k pobřeží. Cesta se rovná a traverzuje přes vyhlídku Mirador Ermita del Santo po obvodu ostrova. Docházím stádo koz, turisti byli jen zkraje, teď skoro nikdo.
A jsem u silnice a sešup do Alojera. Je tu bar a krám. Nakupuji chleba a pivo, kafe v baru, dobít mobil a potom ještě pozdní oběd na lavičce u kostelíka (pivo a rybičky).
Místńáci jsou docela nálevky. Je siesta a když opustím lavičku a dojdu k dalšímu báru, nacházím tam osazenstvo z předchozího.
Já už se nestavuji a stoupám palmami kopírujíc silnici. Až na vršku je les a na jeho okraji Ermita San Isidro. Představoval jsem si prosluněné místo a výhledy na západ slunce nad mořem. Ale nic. Okolo prales bez výhledů.
Scházím k pramenům a ještě za ně na vybydlenou vyhlídkovou asi restauraci. Nehostinné místo, ale dalo by se tu zalézt pod betonovou terasu, kdyby lilo.
A u pramene potkávám svou oblíbenou dvojici T+K. Budou spát ve zbořeništi, já pod širákem na stole nedaleko pramínků. Zvou mě na pokec na terasu. Šmudlaj v ešusu instantní brouky. Nabízím na zapití skvělej krabicák (... nic jinýho v krámku neměli). No moc na odbyt nejde.
Najednou kolem ešusu něco proběhlo. Krysa jako vrata přímo mezi nohama! Tak tady spát nebudem! T+K jdou ke kapličce a já na stůl. Tak dobrou.
https://mapy.cz/s/dapecajoce
17,4 km převýšení 1777 m
17.01.2024 st
V noci mrholí a nechce se mi stavět přístřešek. Tak ho přes sebe jen hážu. Samozřejmě se to potí a sem stejně ovlhlej. Ale kapky ševelili jen v korunách a na zem snad ani nedopadly. Takže se budím docela suchej.
Jdu na silnici k motorestu. Potom odbočka a dlouhý sestup do Vallehermoso. Po krásném hřebeni, skály, kaktusy.
A jsem tu. Náměstí, dva otevřené krámy (.. nemají siestu), několik barů. Dávám si kafe za 2 a sendvič mixt za 2,80e. Nákup a odchod na pláž.
Cesta se táhne skoro 4km, ale vede terasami, zelení. Je hic.
A jsem u moře. Docela pěkná pláž, na jednom kraji strašidelná pevnost, na druhém kaplička a piknikoviště - přístřešky na spaní. Lidí akorát a na trubce u silnice fukční ventil - zdroj vody. Ostatní kohoutky nefunkční, sprchy na pláži taky a vytuněné koupaliště zavřené, tak se odsoluju petflaškou.
Válím se tu od dvou do šesti. Rekord v plážování. Pak večeře a nocleh na piknikovišti. Příjemné místo. Táboří tu i pár turistů v obytňácích.
https://mapy.cz/s/nuneborace
9,3 km převýšení 130 m
18.01.2024 čt
Ráno stoupám do Tamargady. Sedám u kostelíku ve stínu a snídám. Potom se zatahuje a ouha - začíná mnrholit. Do dnes jsem kráčel po krásných kamenitých chodníčkách a zrovna dneska se brodím zarostlou pěšinkou a boty jsou v tu ránu durch. Zpustlé terasy, pak kopec jako kráva a kopíruju hlavní ve výšce 650m. Sešup skrz La Vegu a další kopec a travers.
S přestávkama mrholí dvě hodiny, až před sešupem do Agula se to uklidňuje.
V Agulu si prohlížím gomerský hřbitov. Vypadá to jak miniatura panelákovýho sídliště. Urny nastrkaný v několika patrech.
Vesnice je pěkná, křivolaký uličky, kdysi rušné centrum pěstování a vývozu banánů. K pobřeží vedla lanovka a na konci Playa Santa Catalina pod skalními stěnami trčí obrovské betonové pilony bývalého nákladiště na lodě.
Krám za centrem má siestu, otvírá až v pět. Čekám na lavičce až otevřou, pár piv, víno, bageta a jdu na Playa Santa Catalina.
Sešup k moři po strmejch dlážděních, pochmurná kamenitá pláž s obrovskýma vlnama, zataženo, ale dusno. Tady se nevykoupu. Docházím až na konec. U těch betonovejch pilonů je v mapě malovaná piscina publica.
Cesta tam je ale zadrátovaná, prej kvůli padajícím šutrům. Ale jdou vocamcaď nějaký koupači. Tak du taky. Je sedm, šero. Už jsem u pilonů, ve stínu černých skal. Pode mnou schátralej areál mořskýho koupaliště. Zrovna z něj leze nějakej chlápek. Halekám na něj supr place! Přikyvuje a jen varuje pozor na vlny co se tříští o stěny bazénu. Hup do vody. Je to teplý a vlny na mě z móře jen cákaj.
Prošmejdím celej areál a vybírám se terasu "za bukem", kde si ustelu. Večeře, poslední červánky nad mořem, hukot vln a dobrou.
https://mapy.cz/s/dujehasogo
16,4 km převýšení 1240 m
19.01.2024 pá
Ve 4 ráno hlasy. Kurňa co tu kdo chce? Naštěstí i ženskej hlas. Nevědí o mně. Bavěj se podemnou asi hodinu a pak už je klid.
Se světlem stoupám 2km ulicemi na hlavní. Je slunečno. Stopuju. Po chvíli mě bere Němec, co tu bydlí v zimě 3 neděle a veze mě směr San Sebastian. Stavuje se u krámu pro vodu, ale nechal prachy na ubikaci. Tak mě zas vyhazuje a vrací se. Třeba se ještě potkáme. Jdu za kruháče a znovu stop. Za 20min sedím zas u toho chlápka. Sice nejede až do Sebastianu, ale asi má čas, tak mě tam hodí. 25km přes hory a v 10 jsme v přístavu. Tak děkujuuu!
Jdu do krámu pro snídani a potom vysedávám v parku. V jednu se přesunuju do přístavu, kupuju lístek a přesně ve dvě mě FRED OLSEN veze na Tenerife. A holky už na mě v přístavu mávaj, jdem společně na kebab a na pláž. Je dost zima a moře studený, ale vydžíme zde do pěti. Potom papas arrugadas v jedné z nábřežních hospod, nákup v Mercadoně a holky jedou do resortu a já spát na letiště.
V osm večer je letisko kupodivu pusté. Sem tam pár lidí a nikde žádný nocležníci. Nejdřív si chci ustlat na chodníku na konci hal, ale chodí tudy personál. Odcházím na parkoviště a na poloprázdným 2A objevuji tmavý kout s palmou. Skoro sem není vidět. Stelu si na škváře a docela v pohodě se dožívám rána.
https://mapy.cz/s/boseboluso
2 km převýšení 70 m
20.01.2024 so
V sedm jsem v hale a holky taky. Snídáme a jdem se odbavit. Vše v pohodě, sekera jen 20min.
V 16:30 Norimberk. Běžím mrazivým soumrakem k autu. Je tam! Jen má sklopený zrcátka. Že by znamení tady neparkuj, nebo ti je příště ukroutíme????
Motor naskakuje, čistím přimrzlý stěrače a jedu holkám naproti. Nakládám je u nedaleké hospody a pelášíme do Trubkova. Před čárou nákup v Edece a nonstop jízda. Nikde nic namrzlýho a malej provoz. Okolo 11 jsme doma.
Celkem
84 km převýšení 5302 m