Tenerife Teide únor 2022
Fotky jsou ZDE
Tenerife Teide únor 2022
29.01. sobota
Vyrážíme s Potapem ráno autem do Prahy na let. Parkoviště Holiday za 730Kč/8dní. Let Smartwings na Tenerife Sur za 4384Kč +cca 1200Kč jeden ranec do podpalubí.
Ve 12 start a nekonečnejch 5 hodin. Jsme tam v 16. Na Kanárech je o hodinu míň proti Praze. Asi 18 st. a obloha šedivá deka.
Kupujem busovou kartu Ten+ za pomocí sličné asistentky Titsa a nabíjíme 25e. Platím kartou. Asistentka odbíhá, na displeji je vyjměte kartu. Tahám ven platební i tu Ten+. A to byla asi chyba. Z účtu se odmázlo 25e, ale na Ten+ se nic nenabilo, jak zjišťujem v zápětí v buse 111 do Santa Cruz. Takže éčka v riti a platíme znova 18,70/2os u řidiče v hotovosti.
Temnou krajinou dojíždíme za šera do města. Všude choděj v rouškách, skoro v nich i pijou kafe, no hnus.
Upalujem do Decathlonu koupit bombu na vařič. Bombu nemaj, tak už za tmy jdem zpět na busák a za 2,90/2os jedem busem 15 do La Laguna. Zde nákup piv a dobrot v SuperDino (300m od busáku) a soukromou linkou jedem ve 20,00 do La Esperanzy.
V parku na náměstí vyhledáme klidný kout a spíme pod širákem. V noci štěkaj psi.
30.01. neděle
Vylejzáme v 7:30. Ještě je šero. V 8 jme prvními hosty v nálevně na náměstí. Kafe léče a buchta k snídani.
V 9 se šinem ven z městečka. Je jasno a klid. Skáčem do trenek a po lesní cestě sledujem červenou značku GR131. Spousta bikerů a běžců. Turista na těžko za celý den ani jeden.
Po 8km je altán a kohoutek s vodou. Po dalších 15km cesta kulminuje v 1700m.n.m. (zbytky sněhu) v nádherném skalnatém borovicovém háji a potom padák dolů do 1100. Míjíme betonovou studnu, a hned za tím další přístřešek a kohoutek.
Okolo 18 docházíme do La Caldera (area recreativa i s vodou a wc) nad Aguamansa. Ještě je tu pár lidí a rozpálené ohniště. Tak se ptáme, zda to můžem využít. No problem.
Potap ještě vysomruje dvě piva. Chcem je koupit, ale je to dárek. Za odměnu dostávaj okoštovat Potapovo calvados a my zas místní víno. Na ohníku děláme čaj, hřejem se a potom za šera (stmívá se zde v 19) jdem 500m na tábořiště v lese.
Stojí tu obytňák a dva stany. Přijíždí kluk a mele cosi anglicky, že hrozně chrápe a ať si raděj posunem stan kus dál. Načež mu česky odvětím, že už se nám nic přesouvat nechce. Jé vy ste Češi, je jeho odpověď. Pak z něj vyleze, že tu uváz se synem kvůli kovidu, páč to chyt v letadle a protože není očkovanej, nemohl letět zpět. Tak čeká, až to přejde a potom otestovanej odletí. Museli si v Decathlonu koupit stan a a spacáky, páč v hotelu bejt nemůžou. Taky se chystaj na Teide, ale chtěj si vyřizovat permit, což si myslím, že není reálný (... čekací doba až 3 měsíce).
No dobrou noc.
km a převýšení
29,3 1724
31.01. pondělí
Jasno, na trávě jinovatka. Jdem směr Camino de Chasna na snídani. Má tam bejt krám a bar. Potkáváme 3 kluky na těžko. Jak jinak, než krajany. Jdou od Teide, ale nevylezli tam, bylo hnusně.
Do Camina se de od lesa 1km stěna dolů. Bar i krám fungují. Snídaně, nákup a zas tu strašnou stěnu nahoru.
Objevujem krásnej flek na spaní s altánem (ale bez vody) Cruz de Domajito a po červené furt lesem do hory. Další altán, další stoupání a jdem se podívat ke Galería Montaña del Pastelito.
Důl, kolejničky, výsypka a hlavně kus před tím je na trubkách z hor přístupná voda. Válíme se tu asi hodinu a pak valíme dál do kopce.
Podcházíme silnici, les řídne, přibývá skal a sněhu. A už jsme na holé pláni ve výšce 2100m. Ochladilo se.
Hospoda na křížovatce je zavřená, stejně tak i návštěvnické centrum kousek dál. Nikde žádný zdroj vody. Rozhodujem se dojít k dalším hospodám, které vidíme na obzoru asi kilometr před náma.
A taky vylejzá Teide. Holá štěrková pláň a z toho trčí fantastická sopka. Je celá bílá, projdem se sněhem.
Je šest, hospody zavíraj a vodu nám odmítli dát. Kokoti. Jdem to zkusit k horské chatě. Bydlej v ní holandský cyklisti. Zejtra tu je nějaký závod. Koukaj překvapeně, ale vodu nám natočili.
Vracíme se na pláň a hned za hospodama stavíme stan. Fantastický západ slunce za Teide.
Asi bude mrznout.
km a převýšení
18,2 1341
01.02. úterý
Budíček v 8:15. Noc v poho, bylo těsně nad nulou. Je jasno, ale jde nějaká fronta.
Hospoda otvírá v 9. Jdem na kafe, dobít mobily, nabrat vodu.
V 10 razíme po pláni. Za hodinu začíná stoupání k chatě Refugio Montaña Blanca a to už s hůlkama, souvisle sněhem.
Chatka je zavřená. Strkáme rance pod šutr. Beru si jen vodu, sladkou tyčku, péřovku. Potap i karimatku a spacák, že by přespal nahoře na refugiu.
Až po návratu zjišťuju, že někde v úrovni Refugio Montaña Blanca je starej volně přístupnej bivak - jeskyně. Toho jsme si ale nevšimli.
Plán je vrátit se z vrchu k rancům a někde přespat. Počasí se zhoršuje, skoro zataženo. Přesto je zde docela dost turistů.
Potap je někde napřed, potkávám holky z Čech. Šli hřebenem přes Pico Viejo a tam spali ve 3000m, Ráno Teide a teď už scházej do tepla.
Asi dobrej oddíl.
Taky říkaj, že vršek ledovej a vichr, ale dá se a Refugio de Altavista ve 3250 zavřený. Ale v přístavku otevřená cimra a v ní 6 postelí. To sem si ten spacák měl vzít taky.
Potap na mě čeká, ale pak pod vlivem drog (Dexoket a Kofein) překonávám bloklej krk i naražený rameno a tryskem upaluju do výšin.
Takže:
13:00 Refugio Montaña Blanca 2500
14:20 - 14:30 přestávka Refugio de Altavista 3260
15:15 - 15:30 přestávka La Rambleta lanovka 3500
15:45 - Teide 3715
17:50 Refugio Montaña Blanca 2500
2x jsem čekal na Potapa, ale nedočkal se. Snad ho potkám cestou dolů.
Na vršku fučí, sněží, teplota kolem nuly. Že tam jsem, sem poznal podle GPS. Žádná cedule, viditelnost 20m. Těsně pod vrškem se dá ohřát v závětří u sirných výparů. Lanovka jezdila jen ráno. Teď nikdo nehlídal, nikde ani noha.
Oficiálně je vršek uzavřen kvůli nebezpečí úrazu na ledě. V nesmekách a s hůlkama v pohodě.
Od Refugio de Altavista sníh přechází v mrholení. Dole ve 2500 rozmočený sníh, vichr a déšť.
Potap sedí v ponču v závětří zavřené Montaña Blanky. Zabalil to na rovině před lanovkou. Na vršek zbývalo 20min.
Balím věci a upalujem hubou proti vichru a ledovému dešti 2,5km na parkoviště Montaña Blanca. Docházíme tam na sračky rozmočení. Asi půl hoďky stopujem a pak na place přímo pod silnicí stavíme stan.
Slíkám horu mokrejch hadrů a beru si suchý fusekle a jediný suchý triko. Hup do spacáku a už se zahřejvám. Pomáhá k tomu kalvádos a borovička.
V noci liják, vichr, bouřka, ale nám je hej.
km a převýšení
22,3 1649
02.02. středa
Leje a leje. V 9 přestává. Rychle zbalit. Šup do mokrejch hadrů a dem stopovat. Po chvilce to vzdáváme a pešo po silnici (silný provoz) na parkoviště pod lanovku.
Pak konečně chytnem stopa, ale jen ke skalám La Catedral. Rychlá prohlídka a znovu na stop.
Tenerifáci maj nějakej svátek - hafo turistů. Ale nikdo nebere. Mrznem - je 7 st. a fouká, začíná poprchávat.
Konečně nám staví nám místní turisti s jeepem. Na Vilaflor odpovídaj, že jedou inam. Nám je vlastně jedno kam, hlavně "everywhere down" kde je teplo.
Vezou nás fantastickou sopečnou krajinou až na autobusák Guía de Isora.
Za hodinu to jede směr Adeje (Adeche). Je teplo. Rychle na kafe a busem do Baranco de Las Tores.
Blbě vystupujem a musíme se 2km vracet k zastávce Las Nieves. Tady pizza a pivo a nákup v supermárketu Hipertrebol. Pak cesta ve vedru po asfaltě do La Caleta a na pláže za letoviskem.
Hned v první zátočině u skalních obydlí rozhazujem herberk mokrejch hadrů a skáčem do vln. Pak už jen průzkum krásného skalního okolí.
Víno, olivy a nocleh v jeskyni. Vedle spěj Slovinci. Dobrou noc.
km a převýšení
9,3 76
03.02. čtvrtek
Moc sem se nevyspal, skála tlačila. Jdem do Callety na kafe a do krámu. Vše zavřené. Aspoň berem vodu z hadice.
Potácíme se zpět a přes kopec na bombastickou nuda pláž. Je 10 a nikde nikdo. Jen rybář vyrážející na lov. Až v 11 pohyb a první plážovači. Z různejch děr ve skalních stěnách taky vylejzaj dredatý huliči a rozbíjejí tábor na pláži. Ve 12 už je solidně zalidníno a konečně leze sluníčko a je vedro.
Vydržíme se rekreovat do dvou a ve tři sme v Caletě na busu. Jedem do Costa Adeje. Zas blbě vystupujem a na druhý pokus dojíždíme na busák v Los Cristianos. Za hodinu nám jede spoj do Arony.
Jsme tu v 6. V báru na náměstí dušené jehněčí za 7e, nákup v márketu u benzinky a nastupujem na GR131 v protisměru.
Na planině za první roklí stavíme tropiko, páč žerou komáři. Láhev vína a jdem spát.
km a převýšení
3,3 146
04.02. pátek
V osm balíme, překonáváme další rokli a stoupáme po kaktusové pláni směr špička Roque Imoque (1107 m). Před ní v sedle je krásné místo - opuštěná usedlost s terasami Casa Suárez. Vypadá to jak nějaké město Inků v Peru. Za kopcem docházíme na silnici a k zavřené nálevně Ifonche.
Pak už cesta vede do lesa. Krajina jak z foglarovek. Sosny, skální hřeben. Obcházíme rokli a v dalším údolíčku je vyschlé koryto a skalní mísy s vodou. Přírodní vany. Tak se mácháme, pereme a vaříme polívky na miniohníčku. Za zadkem kanystr vody, kdyby chtělo Tenerife chytnout.
Zrekreováni pokračujem hájem vzhůru. Všude terasy a nádrže. Kdysi to byl zemědělský kraj, než všichni zdrhli k moři.
A jsme na hřebeni ve výšce 1600m. Pod náma skalní stěny. Potom už jen sešup do Vilaflor. Na kraji je area recreativa ale jdem ještě kilák do centra a hledáme krám. Jedinej je ještě půl kiláku dole na "hlavní třídě". Nákup piva a vína a vedle v báru kafe a Potap vepřo-hranolko.
V 6 se vyprkošíme a scházíme terasama - políčkama až k lesu. Krásná rovina na spaní.
Komáři nejsou, tak spíme pod širákem.
km a převýšení
17,7 1227
05.02. sobota
V 8:30 jdem zemědělskejma terasama furt dolů po cestě Camino del Hermano Pedro.
V Charco del Pine kávička a pivo a převážně po asfaltě do San Isidoro. Je vedro a sluníčko nám praží přímo do ksichtíků.
A konečně voda! Leváda s křišťálovou vodou křižuje silnici. Hned tam skáčem a namáčíme si i trika.
Ješte asi 4km a jsme ve městě. Nákup dárků v SuperDino (čokoláda, sýr, víno), kebab za 4e u Turka (megaporce) a bus 111 za 4,80/2os 2km na letiště.
Přebalujem rance a potom od 17:30 už jen nekonečný let do Prahy. Chvíli hledáme v parkovišti auto a v neděli ve 2 sme v Tu.
km a převýšení
14,5 38
celkem
114,6 6201