Piatra Craiului a Bucegi
Fotky jsou ZDE
13.08. sobota
K večeru jedeme do Spešova u Blanska. Na konci je koupaliště. Spíme v autě.
14.08. neděle.
Budiček v 6 a v 7 jedem z Blanska do Brna. U vlakáče na starym busáku nás to vyplivne a v 8:30 pojede flixbus do Vídně (koupeno předem 270kč/os). Všecko klaplo a v 13:50 odlet do Bukurešti (122e/2os a jeden ranec do podpalubí).
Bankomat reifeisen vyplivl na revolut kartu leie bez polatku a za 5lei/os frčíme vláčkem na Gara Nord (platba kartou v automatu, ale lze i u průvodčího). A konečně vlak do Brašova 18:50 za cca 55lei (zas koupeno v automatu - u kas fronty). Za Comarnic se noříme do hor. Temno a bouřka nás provází až do Brašova.
Leje. Za pomoci místní krasavice a řidiče autobusu kupujem v automatu lístky na mhd a jedem do starého města. Automat byl blokován nalitým občanem, ale podařilo se ho odsunout. Furt leje a bus nás vyplivneus od bydliště. Nakonec to najdem a složitě se dostáváme na cimru Happy Mood Apartments (370kč/os).
Nejdřív odkodovat schránku s klíčema. Potom zjistit jak se otvírá branka a pak najít správnou cimru. No zvládli jsme to. Supr pokoj se vším vybavením. Hygiena a dem spát.
15.08. pondělí
Kafe a ranní procházka do starého centra. Je zataženo a předpověď nepříznivá. Vždy odpoledne maj bejt bouřky a lijáky.
Naštěstí jsme se nenechali odradit a v 11 vyrazili v plné polní zpět na vlakáč. Je docela vedro, v ulicích hafo turistů. 4km a jsme u vlakáče. Ale je tu tržnice a spousta dobrot. Kupujem česnek a dvě rajčata. Teda vlasně je dostáváme zadarmo. Fantastický oddělení sejrů (kus kupujem) a dvě vínotéky (taky berem). A bomba pekárny s čerstvejma brynzovejma dobrotama.
Na nádraží lístek na regio do Zarnesti a ve 13:15 frčíme. Je to 20km. Trvá to skoro hodinu (dlouhý přestávky). Těšíme se na dobroty (pekárna, nebo čevabi). U nádraží je jen Penny a v centru chcíp pes - dva magaziny, zmrzlina, pizza, nálevna. Kupujem sejry a pivo v krámě a ládujem se v parku.
Konečně vyrážíme směr Prăpăstiile Zărneștilor a Cabana Curmătura. Nejdřív cesta s autama a potom bomba vápencová rokle. Turistů ubývá, vylejzáme z rokle a vzhůru lesem ke cabaně. Před ní je pramen. Až po očistě v něm zjišťujem, že bouda vedle je polní sprcha. Tak příště.
A jsme u krásné horské chaty. Sedí tu tlupa brňáků a menší skupinka místních z Iasi a taky zasloužilej Salvamonťák s dýkou u pasu, kerej jim káže moudra, páč už je dost nalitej.
Pivo za 7, dušený brambory za 10, grilovaná klobáska za 5, polívka 14. Majitelé příjemní, spát se dá venku ve stanu za 10lei. My ale stan nemáme, tak si můžem lehnout v jídelně na zem.
Je teplo a zítra snad bude hezky. Dobrou.
Ujito 11 + 4 po Brašově, převýšení 914
https://mapy.cz/s/jofeterofe
16.08. úterý
Den D - hřebenovka Piatra. Budiček v 6, před sedmou vyrážíme vzhůru lesem do sedla Șaua Padinei Închise. Pískáme proti medvědům. Prďák jako kráva, výhledy.
V sedle snídaně a letecký pohledy do severních vápencových stěn. A dále po hřebeni k Refugiul Vârful Ascuțit. Tam jsme hned, ale další cesta na La Om (2238 m) se nekonečně táhne vzdušnou trasou po skalách přes hafo sedýlek.
Hlavně blbě nešlápnout a někam se nezřítit. Často se musí lízt nahoru dolu se zapojením všech končetin, Pro mě to je zábava. Adri to ale snáší dost blbě, má závratě.
Přes hřeben se válí mraky, snad nebude pršet. Konečně vrchol a lidé a hned za ním sedýlko a Refugiul Saua Grindului. Fučí, padá pár kapek, zalejzáme do vyhřátého orbiku. Svačina a hodinu zde hnípem. Kolem chodí turisté z obou stran. Celou hřebenovku asi nejde nikdo.
Odpočatí pokračujem dál. Trochu míň technických úseků, jen samotný závěr do sedla Șaua Funduri (1889 m) je divočejší. Docházíme tam v 5. Kocháme se výhledy, Adri je šťastná, že to přežila.
Cestou jsme potkali pár z Čech. Šli Fagaraš a teď kus hřebene Piatra. Holka toho měla taky plný kecky.
Scházíme k refugiu oklikou a stihnem trochu zmoknout. Bouří, ale my už jsme v bezpečí. Bál jsem se, aby nás to nechytlo na hřebeni. Není se tam kde schovat, ale strana na jih je pozvolnější a stromy nadosah. Dalo by se tam sejít a zalízt.
Večeříme, popíjíme tatratea a při poslechu cimrmanů usínáme asi v osm.
Shrnutí: hřeben natěžko jde. Je potřeba počítat s průměrem 1km/h, takže jsme to šli 10h. Měli jsme každý 2l vody, šetřili jsme a zbylo i na ráno.
Ujito 10, převýšení 984
https://mapy.cz/s/pajeratede
17.08. středa
Po dešti mokro, obloha jasná. Čaj a jdem dolů.
Konečně planiny a na další planině chajda, asi přestavěná salaš. Dalo by se spát na verandě. Potom kousek lesem přes potok. Chlemtáme jak vembloudi a další polonina - Poiana Grind. Na konci salaš v provozu, ovce, lidi a psi. Chtěl jsem tam pro sejr, ale nechce se mi bojovat se psama (no jsou tam lidi a odvolali by je ...).
Naše cesta ale odbočuje doprava do lesa. Překonáváme sedýlko Șaua Groapele (1394 m) po nějaké staré silnici a už vidíme kopanice - obydlené kopečky a náš cíl - vesnici Sirnea. Do centra docházíme před polednem.
Vedle školy je pidikrámek s omezeným sortimentem. Jen paštiky, poslední 3 chleby, sušenky, drogerie. Nemáme nic, berem dva chleby, tři paštiky a sušenky. Ale chlazený pivo je a pro sejr si mám dojít vedle do baráku. Maj na bráně ceduli producte naturale. Kupuju tam kus sejra a maj i čujku. Pulitr za 20lei. Tak beru, ale je dost hnusná.
Obědujem u krámu a pak dolů po silnici podle vody. Potůček je prťavej a za vsí mizí v zemi. Vracíme se ke kapličce s pramenem. Pereme, mejeme se, válíme se. Je vedro. Dále kus po silnici a vzhůru loukou na cestu a na červenou značku směr Fundata. Škrábem se pod vedením vzhůru do dalšího sedla s autostrádou.
Jsme těsně před Fundatou. V sedle je pojízdná prodejna s lokálními produkty. Kupujem kousek vynikající slaniny.
V obci škola, zrušenej obchod ale za rohem ve vile je novej magazin mixt. Taže zas pivo a cola.
Občerstveni pokračujem do Fundatice. Jsou to kopanice s domkama, všude domorodci, co něco kutěj. Žádný chalupáři.
Za vsí vede děda krávy, ptáme se ho na vodu. Má hadici na dvorku tak plníme a jdeme někam tábořit. Vysoko na louce vidím nějaký seníky. Jdu na průzkum a pak do jednoho zalejzáme. Budem spát na seně.
Ujito 20, převýšení 344
https://mapy.cz/s/mokamezena (... přibližně)
18.08. čtvrtek
Vykulíme se ze seníku, děláme čaj a už de kolem babka a ptá se jak sme se vyspali a kam dem. Kus dál vyhání pastevec stádo krav do kopců a haleká buna dominaca (dobrý ráno). Psi si nás naštěstí nevšímaj, je to daleko.
Slejzáme k potoku a po modré vzhůru do lesů. Je dusno, zataženo. Pískám proti medvědům, ale potkáváme houbaře, ty je určitě zahnali.
Furt nahoru, pak travers medvědáriem a konečně holý kopce. Před námi se tyčí Sântilia Mare (1887 m). Vyškrábem se tama snídáme. Furt zataženo a fučí, žádný teplo.
Jdem travnatým hřebenem, na obzoru skalní bariera. Cestou berem trochu vody z pidistudánky. Chcem pak nabrat až těsně před skalama Strungile Mici (1968 m). Je tam malovanej potok. Jenže ten je dole a v naší výšce žádná voda.
Za to máme v cestě ovce a psi. A už nás zmerčili a dou po nás. Couváme, v ruce šutry. Nechávaj nás bejt, už sme dost daleko.
Ze sedýlka už vidíme krásnou chatičku Refugiu Șaua Strunga. Nikdo tu, soláry, dobíječka mobilů, led osvětlení. Jdu ještě za roh ke studánce a plním všechny flašky. Je tu krásně, skály a louky jak z indiánky, okolo hřebeny. Oběd a usínáme na lavicích. Občas projdou turisti z nedalekého resortu a pak chytrá horákyně, akční holanďanka. Konzultujem s ní nad mapou možné trasy sestupu z Omu (2507 m) na vlak. Ještě přichází parta rumunů natěžko, mířej do doliny, bojej se medvědů.
Horákyně tu bude spát, my jdem na Refugiul Șaua Bătrâna. Je 5 a je to 5km. Do sedmi tam budem. I stalo se. Fotíme se na vrchu Batrana, skoro vichřice, západ slunce do mraků.
Plastovej orbik obrovskej, tak pro 15 spáčů. Jen bílý bidla, neútulno, vypadá to jak v laboratoři. Ale nefouká tu. Jsme v bezpečí. Usínáme zas při cimrmanech.
Ujito 18,8, převýšení 1391
https://mapy.cz/s/penucureba
19.08. pátek
Vichr zmizel, je jasno a rychle se otepluje.
Plujem travnatýma pláněma směr Omu. Na sever skalní hrana. Tyčí se tu hafo dalších vrcholů a anténama a křížem. Pod náma sedýlko, kam vedou stezky z mnoha směrů a dost turistů. My však stoupáme vzhůru přímo k Omu.
A už to vidíme - vrcholová skála o kterou se opírá prastará chata. A jsme tu. Je 11, právě otvíraj. Tak pivo za 10 a vrcholový přípitek. Odchází skupina mladejch rumunů co tu spali. Nocleh je za 50lei. Personál protivnej.
Kocháme se panoramatama, povídáme s krajany, kerý bydlej v Bušteni a přijeli na hřeben lanovkou. Turistů jak v Krkonoších. Původně jsme chtěli sestoupit rovnou dolů po žluté, ale to by bylo škoda. Dáme si ještě kus hřebene přes lanovky u Babele.
Jsme u Babele, skalní atrakce a vybydlené chaty. Konečná lanovek. Ty sem moc lidí nevozej, neb cena je z Bušteni 450kč. Všichni přišli od silnice, kerá končí skoro ve 2000m nedaleko chaty Cabana Piatra Arsă.
My jdem po pláni (chata s verandou na spaní) směr Cantonul Schiel. Ruina chaty na skalní hraně. Hluboko dole hustě obydlené údolí Bušteni. A tam my spadnem 1300m dolů. To bude nářez.
A byl. Vršek jištěn lany, stezka poničená erozí. Ale už jsme nad vodopády a mácháme se v ledové vodě z vyvěračky. Prohlídka vodopádů (... dokonce přenosný stánek s občerstvením - oblíbené výletní místo) a ještě kus dolů lesem a první baráky.
Všechno vily, je to takový Špindl. A autostrada ucpaná pátečním provozem a autokemp, kde maj plno. Naproti je park, tam by za tmy šlo ulehnout. Ještě prozkoumáváme nádraží Poiana Țapului. Taky nic na spaní. Čumíme na booking a obracíme po autostrádě do centra Bušteni. Za tamním nádražím by měl být domeček v zahradě s levným noclehem. Opravdu to najdem (adresa je Str. Gravitei nr.12, Busteni, tel 0765569629 Bogdan), seděj tam domorodci na večerním dýchánku. Chajda je k dispozici.
Krz překladač to všechno domluvíme. Proti ofiko bookingu za 760 srážíme na 600kč. Dostáváme buchtu a čujku na uvítanou a hurá do víru velkoměsta. Eště v automatu na nádraží nákup jízdenek na ráno.
Je skoro osm. Centrum žije. Nejdřív Penny (sýr, olivy, pivo, víno) a potom levná hospoda, kde maj mici (čti miči = čevabi) a točený za 6 lei. Restaurace přímo v centru maj ceny jak Špindl.
Dobře naladěni se vracíme domů na hlt vína, sprcha a dobrou.
Ujito 20, převýšení nahoru 560, dolu 1836
https://mapy.cz/s/jekoguhovo
20.08. sobota
Krásné ráno, kafe od domácích a jen skok přes koleje na nádraží. Naproti je pekárna, tak ještě slaná buchta, taky tu je přes ulici jídelna, tak příště. Skáčem do rychlíku v osm a po desáté jsme na Gara Nord.
Vedle je Kaufland, pelášíme tam na nákupy sejrů a dalších dobrot. Odd. sejrů je zásobeno asi líp než sejrová speciálka na Václaváku. Jdem zpět a chytáme vlak před 12. Je to regio - ne cfr, tak sem o něm nevěděl.
Na letišti v poho jen přesně do odletu. Posunuto o hodinu. Takže za skoro dvě hodiny konečně v letadle, rolujem k dráze a nic. Prej porucha radaru. V 18 rolujem pryč z dráhy a vysazujou nás. Prej to poletí někdy dýl. V 18:30 konečně info, že to poletí druhej den v 10. Vezou nás busem ven k rancům a nazdar, přiďte zejtra na desátou.
Jdem do letištního Carefouru. Skvělej teplej pult. Před pečenými stehny dávám přednost klobásám a jsou vynikající. Sedíme s párem z Brna (stejný let) a přemítáme co dál. Máme nárok na odškodnění 250e/os (třeba uplatnit na stránkách ryanair) a snad i na proplacení ubytka a náhradu navazující dopravy.
Brňáci jdou pešo na nejbližší booking, my chcem spát na letišti. Ale páč příklady táhnou taky najdem dochozí booking a jdem skoro 3km na ubytko. Doplazíme se tam a dostáváme pokoj v přepychový vile. Luxusní koupelna. Tak si konečně splnim sen a přemáchnu si triko i fusekle v mramórovym umyvadle. Cena 650kč/os. Třeba nám to proplatěj. Dobrou.
21.08 neděle.
Opravdu to v 10 letí a na letišti ve Vídni stojí flixbus do Brna. Odj. 11:20 a má místo. My máme ze včerejška přebukováno na 12:40 (stálo to příplatek729kč/os). Zkouším přebukovat zpět na 11:20 (zdarma), mám na to 5min. Bingo! - řidičovi zazvoní mobil, podařilo se a jedééém. Pak už jen přískok do Blanska k autu a odjezd dom.
Tak příště vlakem - city star za 3000 a můžeš během měsíce jet tam a zpět flexibilně podle potřeby. I časově to se všema přesunama vyjde podobně.