Korsika - Monte Cinto GR20 v září 2022
Foto je ZDE
22.09.22 čtvrtek
Odpo sraz v Sokolovně a nonstop jazda 1200km do Livorna. Řídí Pušmik a Batis, ostatní - Zajda, Pafka, Bogis, Pavouk, Potap požívají.
23.09.22 pátek
Ve 4 sme v Livornu. Na parkovišti dospáváme skoro do sedmi a hurá na trajekt. Jede to v osm a za 4h to je v Bastii. Byla zima, ale na palubě už sluníčko, ale vichr.
V Bastii jdem k moři. Vláček dál do Gare de Tattone nám jede až po třetí.
Okoupaní se hrnem na nádraží. Má to sekeru. V Tattone jsme až v 18:30.
Rychle pelášíme po žluté přes kopec na cestu v údolí. Zde navazujem na naší trasu z roku 2019 a pokračujem dál po GR20. K Bergerie de Tolla docházíme za tmy a snažíme se vetřít k místňákům na terasu. Nekopromisně nás vyhazujou. No bivak. Ujdem 500m lesem a rozbíjíme tábor na prvním rovnym fleku.
https://mapy.cz/s/janekusuba
7,4 km
434/211 převýšení
24.09.22 sobota
Budiček v 6, tma, zataženo, má lejt. Balíme za rekordních 30min. Choděj první turisti v protisměru.
V sedm jsme u kaskády Manganello. Krásné místo. Někdo koupačka, všichni snídaně a pelášíme dál kolem dvojich zamčených salaší (místa na stany - no bivak).
Asi v 10 jsme na Refuge de Petra Piana. Dost vyřízený, je zima, dám si kafe. Je za 3e, kluci kuskus za 10.
Po chvíli stoupáme dál, už skalnatým terénem. A předpověď se vyplnila - vichr, mrholení. Sedlo Bocca Muzzella (2206 m), vichřice, déšť. Du v trenkách, abych neměl mokrý gatě, pončo bere vítr, takže musí stačit nepromok bunda, kerá je ale v týdle slotě promok. Rukavice moc nemaj smysl, sou durch a studěj.
Motáme se v mlze po mokrých skalách furt nahoru dolů kolem hřebene dvě hodiny. Konečně poslední sedlo Bocca alle Porte (2225 m) a sestup k Refuge de Manganu. Jsem na sračky zmrzlej s těším se do chajdy.
A jsme tu. Vlivem vichru chčije i na kryté verandě. Rychle převlíknout, pantofle a skok do chajdy. Je tu narváno, ale chytáme fleky u stolu, relativně teplo a hlavně sucho. Občerstvení se podává na verandu z okýnka, v chajdě sou ale erární vařiče a tak o čaj není nouze. Je asi 13:30. Další přicházej do 15 h. Už chybí jen Bogis, tak máme strach esli se mu něco nestalo. Přichází kolem šestý a kupodivu docela v pohodě. Já bych v tom pekle tak dlouho nevydržel.
Řešíme nocleh. Bohatší z pánů sněj o noclehu vevnitř za 25e, ale je plno. I erární stany sou rezervovaný a to jich tu je snad 30. Naštěstí občas přestane lejt a podaří se nám na fleku, kerej se nezměnil v lagunu postavit palatky. Je to za 12e/os, ne jak se píše na netu za 7. Spacák mám mokrej, jak mi tekla voda do spodku pláštěnky a dno rance se změnilo v jezero. Ani igelitka to nezachránila. No zas taková zima není, přežiju.
Chajda je narvaná, podávaj se večeře. Na chvíli vyklízíme dobité pozice. Pak už je volněji, Potap řeže do kytary, pijem víno 0,7l/9e a je nám dobře. Spát jdem před desátou.
https://mapy.cz/s/dajunazuga
13,8
1414/846
25.09.22 neděle
Budiček v 6. Chcem dojít dvě etapy přes silnici (Castel De Vergio) až do Bergerie de Ballone. Je to skoro 30km, ale většina snadný terén. Počasí má být lepší.
Takže prakticky po rovině kolem Bergeries de Vaccaghia (divná chata, protivnej správce) na dohled k Bergerie des Inzecche a rovnou k Lac de Nino.Je to tu fakt krásný - pastviny, meandrující potok, solitery. Ale zataženo, vlhko, mlhavo. Do sedla Bocca a Reta (1883 m) po pláních a sestup na Castel De Vergio.
Jsme tu ve 11:40. Krám u silnice (cola 3e, pivo malý 3,50, rybky 3, chleba 4,50). Vegetíme tu, sušíme stan a spacáky a čekáme až se parta sejde. V jednu odchod dál. traverzujem březovým hájem k vodopádům a zavřenému bufetu E Radule. Krása stíhá nádheru, vodopády, sosny, ale počasí nic moc. Proti proudu říčky Le Golo (... samá koupací laguna) k Bergerii de Tula.
Začíná zas pršet. Má tu být rozcestí se žlutou. Ta ale nikde, majitelé následující chaty Refuge de Ciottulu di i Mori se asi postarali, aby lidi nechodili rovnou do sedla Bocca di Foggialle (1963 m), ale kolem nich. Jdem přímo do sedla bez značek.
V sedle je extrémně nevlídno a dolů ostrej prďák po tmavejch mokrejch skalách. Rychlost pochodu 1km/1h.
Konečně stromy a travers k Bergerie de Ballone. Je 5h a je tu lépe. Hned skáčem do laguny, očista, stavíme stan.
Chajda není tak vlídná jako první nocleh. Nemá krytou verandu a vevnitř je to s obsluhou, tzn. sedneš a musíš si něco dát.
Po hodině se začne trousit zbytek party. Taky se cestou koupali. Zalejzáme dovnitř, kluci si objednávaj menu za 25e. Dostávaj polívku, těstoviny a místní sýr. Sou toho kupy. Pak zas jedem ve vínech (litr za 12).
Parta se rozklížila, nikdo nemá vůli tímhle tempem dojít GR20. Máme málo dní. Zajda a snad já se o to pokusíme. Bogis a spol. dojdou aspoň na Monte Cinto a k silnici. Potap a Pavouk rovnou dolů do Calacuccia.
https://mapy.cz/s/barodamopu
28,1
1339/1509
26.09.22 pondělí
Od 6:30 lezem na další chatu Refuge de Tighiettu. Těsně před ní, na odbočce, snídáme a stoupáme dál do moře červených ploten. Hezký lezení do sedla Bocca Crucetta (2452 m). Tady mrzne a strašně funí. Rychle za hranu nad jezírko Lac du Cinto. Traverzujem hřeben směr Cinto. Docela to odsejpá, za chvíli jsme na rozcestí za Pointe des Éboulis (2607 m).
Necháváme tu rance a vzhůru na vrchol Korsiky. Cesta je daleko horší než jsem si myslel.Po skalách lezení hluboko dolů a zas zpět k hřebeni. 0,8km nám trvá 40min.
Konečně asi v 11 stojíme na hromadě kamení Monte Cinto (2706 m). Je hezky, výhledy, ale fučí.
Rychle zpět k rancům. Loučíme se s klukama. Uvidíme se asi až u moře. Se Zajdou pelášíme dolů po suti, po plotnách a konečně sosnama podle potoka (koupel) do Haut Asco. Jsem tu ve 14:30. Cesta dolů byla psaná 5h, zvládli jsme za 3:20.
Konsolidace u chaty Refuge d'Asco-Stagnu (cola, kafe, rybičky) a jdem dál. Hned zalamovák do skal na Bocca di Stagnu (1980 m). Motání kolem hřebene a vzhůru dolů na Refuge de Carozzu. Cesta pěkná po plotnách, řetězy, lana a krásný houpací most Passerelle de la Spasimata.
V 6 jsme na chatě. Nocleh za 12, víno litr za 12 a pivo pulitr za 5. Sympatická chata i správce, nikdo neprudí, vařiče k dispozici, v kamnech oheň. Začínáme pivem, vaříme nudle a pak zalejzáme dovnitř ke kamnům. Litr a půl vína, povídání s klukama uz Čech a můžem jít spát. Předpověď na zejtra je strašná.
https://mapy.cz/s/kasosemare
16
2080/2235
27.09.22 úterý
Ve 4 prší, ale přestává. V 6 vaříme ve stanu a daří se nám ho sbalit mezi kapkami deště. Vzhůru do sedel!
Vzápětí začíná mrholit a fučet. V sedle Bocca di L'Innominata to graduje. Lezení v mlze po mokrých skalách nahoru dolů. Vichřice mi servala pončo, drží mi jen kapucí kolem ramen a vlaje. Sápem se jak smyslu zbavení, po skalách teče voda. Konečně po dvou hodinách sedlo Bocca di Pisciaghja a sestup. Vichřice nepolevuje, při balancování na plotnách de o hubu. Chvílena nevidím, jak mi metá vichr kapky do očí. Mám třesavku ze zimy a musím se soustředit na každej krok.
Peklo trvá až těsně před Refuge de l´Ortu di u Piobbu. Sem tam v 12:30. Rychle do stanu s lavicema, převlíknout a k buňkám, kde sou chataři (původní chata vyhořela) na kafe. Čaj vařím ve stanu a postupně se zahřejvám. I počasí se zlepšuje, chvílema dokonce sluníčko.
Zajda tu musí být každou chvíli, dostane horkej čaj. Půl hodiny a nic. Naposled jsem na něj čekal v půlce hřebene, když si bral bundu. vyrazili sme spolu. Hodina a on nikde. Co když se mu něco stalo. Ale to by ho tam někdo našel. Pár lidí sme potkali. Ukazuju turistům co dou nahoru, jeho fotku. Ať mu řeknou, že du dolu do Calenzana. Du kus nahoru, esli ho uvidím. Ve dvě pudu dolů.
No nedá mi to a ještě jednou mu jdu naproti. Je 14:30 a potkáváme se. Někde sjel z cesty a v mlze nabral opačnej směr, takže si hřeben v tom pekle dal 3x. 4km navrch. Převlíknout, spolknout klobásu a rychle dolů.
Do Calenzana to je 5h, dojdem za tmy. Už trochu svítí slunko, vichr, ale otepluje se. Pelášíme po hřebeni. Furt ještě skalky. Až ze sedla Bocca à U Saltu je normální stezka jaké známe z našich hor. Takže vlastně běžíme a v 6 jsme v Calenzana.
Hned stopnem dodávku se sympatickou holkou dolů na hlavní a vzápětí nás další baba bere až k supermárketu do centra Calvi. Nákup bardzo mocnych piv, vína, sýrů a kuřecích stehen.
Hurá přes koleje na pláž. Krásný místo, výhled na přístav a staré město. Omočit nohy, nalejt se a spát. Na pláži je už klid, jen na Zajdu šláp venčič psů a mě žrali muchničky. Je tu hic jak u móře.
https://mapy.cz/s/dosobajuza
18,8
1350/2382
28.09.22 středa
Budíček 5:40. Vlak jede v 6:30. Vyhlídková jízda kolem moře a horská dráha přes vnitrozemí. Snídáme víno a zbytky chleba s paštikou, pohoda.
V 10 jsme v Bastii a máme sraz s klukama kdesi v přístavu. A už sedíme v kavárně a pijem pastis. Konec dobrý, všecko dobrý. Ještě nákup v supermárketu a šup na trajekt ve dvě. Má to sekeru přes hodinu. Je hezky a velký vlny. Včera prej trajekt vůbec nejel.
Do Livorna se dostáváme za tmy. Stateční řidiči zas celou noc kroutili a v 9 sme v Trutnově. Tak díky a zase někdy příště. Ale už néé na Korsiku. Pro mě to sou mlžný hory a bylo to fakt těžký.
celkem 84 km
převýšení 6615 m
kdo chce kam, až se ucho utrhne...:-)
(sláva, 14. 10. 2022 14:16)