Tunelem do wiaty pod Bobrzakiem
Fotky jsou ZDE
Počasí furt stojí za prd, zima, ale snad prokličkujem mezi kapkami.
V pá po o jedem busem na Pomezky. Vyrážíme po silnici do PL. A zrovna dělaj úplně nový povrch. Asfalt je ještě horkej.Po žluté zkracujem serpošky a pak nádhernejma loukama scházíme na Przełęcz Kowarska (727 m) a dolů směr TUNEL. A už jsme u jeho jícnu. Jde z něj chlad a temnota. Procházíme na druhou stranu, světlo na konci tunelu se zvětšuje a mokro taky. Překonáváme jezírko a vylejzáme ven na teplo a světlo. Před námi je Ogorzelec. Na návsi bude sklep s pivem a kielbasou. A ouha - krám je zrušen! Prvního domorodce se ptám, kde je další. Kavalkem po droze 100m vnizej. A opravdu na další křižovatce skrytý v areálu nějaký firmy je sklep. Domorodci seděj v altánku a sosaj piva a vodku vyborowu. Kupujem si pití, bulku a kielbasu a zapojujeme se. Tak ještě jedno a dem. Míříme ven ze vsi směr zrušená trať. Za tratí ještě kus vyjeté cesty a pak vzhůru loukama a cestama necestama k lesu a na žlutou. Je to tu moc hezký. Kousek po lesní cestě a jsme u wiaty pod Bobrzakiem. Supr bivakovací bouda, ohniště. Vodu jsme nabrali v potůčku po cestě. Děláme ohník, čaj s rumem a buřty. Začíná mrholit. Ale my jsme pod střechou. Usínáme za zpěvu ptactva.
Sobotní ráno je zamračené. Vyrážíme po červený do Przełęcz pod Wilkowyją (710 m) a odsud přímo dolů do Leszczyńcu. Znovu mrholí. V pláštěnkách docházíme na hlavní ke sklepu. Pár piv, serek a bulky a jdem to zbaštit pod Sněžku. Ta je totiž vymalovaná v místní busové zastávce. Nikam nespěcháme, snad pršení přejde. A ono jo. Pokračuje cestou mezi domky a polňačkou do Szarocina. A ejhle, tady je taky sklep - mohli jsme jít rovnou sem. Tak příště.
Potom po červené a polní cestou mimo značku ke hřbitovu ve Staré Bialce. Napříč přes silnice a vzhůru polní cestou na travnatý hřeben. Volným terénem po pláních na horní konec Paprotki. Napojujem se zas na značku a dobíváme skaliska Zadzierna (724 m). Je hezky, ale fouká studenej vichr. Pod vyhlídkou se nachází mini lezecká oblast (dílo trutnovskýho Hřebika ve spolupráci s polskými wspinači). Sypem dolů k přehradě a kus po modrý okolo ní až na místo, kde se dá svalit k vodě do závětří. Koupem se a pak obídek.Přijížděj různý polský kokoti nejdřív ofroady a pak motorkáři. Prostě stejný mamrdi jako u nás.
Potom pokračujem po značce ke kotě Wyżni (662 m) a přelejzáme do Čech na Růžový palouček. I toto krásné místo zrovna okupujou motorový smraďoši. Naštěstí zrovna mizej. Jdem po čáře na Hubertusku. Závěr volně lesem přímo proti vrstevnicím. Rádi bychom tu tábořili, ale zima, fouká a přístřešek se nám stavět nechce. Tak upalujem na Sněžné domky. Ale v chaloupkách někdo je, tak se unich taky nelze rozvalit. Berem vodu v Amortově studánce a jdem k boudičce nad Babím. Jejda - předjíždí nás biker natěžko. Tak to budem asi mít spolunocležníka. Pelášíme dolů, je zima, už skoro osm. Těsně před boudičkou docházíme turisty na těžko, ale biker nikde. Tak na ně hned halekám, esli chtěj spát dole, nebo nahoře. No ale prý maj stan a chtěj ho vyzkoušet. Tak aspoň přiďte k ohni (... nepřišli). Táboříme tedy sami. Dneska kolbásy a zas čaj s rumem. Spíme na půdičce.
Nedělní ráno je slunečné. Dělám čaj na ohníku a vracíme se kilometr vzhůru na odbočku k Rýchorskému dvoru. Nad ním ještě kus traverz a potom sešup po bývalé žluté nad Bystřici na Bednářku. A napříč furt po žluté až do Kalný Vody. Před silnicí a přejezdem ještě lezem na hřebenová skaliska. Potom ke Kousalovi. Konečně se může aspoň sedět v zahrádkách a něco si dát. Výborná polívka, hranolky a Krakonoš. Je teprv 12, tak jdem pešo nad Bělidlo, Zelenku a stezkou nad řekou až do centra. Moc fajn výlet.