Andalusie Ronda 2021
Fotky jsou ZDE
04.11.2021 čtvrtek
Ve 12 se řítím plechovkou do Poděbrad a dál vlakem a mhd na Ruzyň. Let Malaga 18:05 za 2875 s rancem do podpalubí. Chtěj vidět očkování a form for Spain. Prolezu s rouškou, páč tvrdím, že je nano.
Ve 21:30 sme tam. jasno, asi 10 st., vichr. Na letišti všude hlídači a roušky, tady se mi spát nechce. Nejdřív chci jet vlakem jednu zastávku na Estación de Guadalhorce a tam sebou někde fláknout, ale stojí to 2,30e jak do centra, takže bych to zejtra platil znova.
U vlezu do vlaků je parčík, kde by se v nouzi dalo (... už tu chrní nějkakej bezdomovec), ale je to na ráně.
Du pešo pryč směr centro. Proleze se garážema půjčoven, na konci překoná silnice a kruháč a pak už kolem půjčoven a autostrády chodník. Po 3km lezu do roští nedaleko mostu přes řeku. Je tu klid.
05.11.2021 pátek
Vyskakuju v 6:30. Tma jako v pytli, chladno. Zpátky na vlak a za 2,30 do centra.
Vlak do El Chorro jede v 8:58. Kafe v bufetu na 1,40 a jízdenka za 6,25. U kasy dost obřad, chtěj i občanku a na perony se leze krz skenery.
El Chorro. Už jsem tady byl kdysi v únoru a bylo to krásný. Prošli jsme si polorozpadlou Caminito del Rey ač to bylo zakázaný a stálo to za to. Dneska je z toho turistická atrakce za prachy - Adršpach.
Kupuju svačinu v předraženým krámku, házím ranec do roští (... páč mi ho obsluha kasy u výstupu z Caminita odmítla skovat) a du se projít až tam, ke skalní stěně, kde je hlídač výstupu ze stezky. Tudy my jsme kdysi na stezku nastupovali se sedákama a jištěním. Pak nahoru na vyhlídku a přes kopeček zpět. Na stezce od rána hafo lidí. Lítá tu bus (asi zdarma), kerej je vozí zpátky k autům na horní začátek.
Beru ranec, nabírám vodu z kohoutku a jdu směrem k hrázi přehrady. Je tu lavička u silnice a podemnou krásný parkoviště, kde by se dalo tábořit s autem. Ale kdo ví, jak to tady v sezoně hlídaj.
Je 11, snídám pivo a rohliky a tradá. Přes hráz, kousek po silnici a vzhůru kamenitou cestou skalami na vrch k vodárenské věži. Na kopci je nádrž přečerpávačky a borové háje. Pěkně by se tu tábořilo. Obcházím oplocenou nádrž a kousek za ní sešup strání na archeologické naleziště Iglesia rupestre mozárabe de Bobastro.Ve středověku tu byli Arabové a zanechali po sobě pár staveb vytesaných do skály. Moc pěkné místo. Jdu dolů k silnici. Je tu plot a zamčená branka, musím přelézat. U silnice budka výběrčího, ale funguje to asi každou druhou středu v měsíci, když je přestupnej rok.
Přes asfaltku na prašné cesty a nahoru dolů kolem roztroušených usedlostí. Většinou prázdno, samé ploty. Na kopečkách olivové a mandlové háje. Mandle zrovna padaj, tak se cpu. Hlavně, že mám v ranci čtvrt kila mandlí z domova.
V 6 sem v Ardales. Rychle nakupuji v krámku, ale nemaj víno (... všichni pijou domácí)! Tak o to víc piva! Podle mapy je krám jedinej a má v sedm zavírat. Vše je jinak. Na hlavní ulici, kerou zrovna zdoběj do vánočního, hafo otevřenejch krámků, takže i to víno kupuju.
Vleču těžkej ranec nahoru k hradu. Vyhlídka na skalách nepřístupná. obcházím skály spodem (... takový mikro skalní městečko) a hned nad barákama, na místě s výhledem na kopce a vrtule, tábořím. Místo nic moc, trochu bordel, ale nic lepčího už nenajdu, je tma. Takže víno, maso, pivo. Když chci zalehnout rozsvítěj se reflektory, jak maj hrad nasvícenej, aby byl z dálky vidět. Naštěstí ležím trochu za kamenem, kam ty šajny nejdou. Asi v 10 to vypli. Dobrou noc.
Celej den sluníčko na trenky, ale vichr, ve stínu zima.
Ujito 24km.
06.11.2021 sobota
Vstávám v 7:30, když svítá. Za hodinu odcházím dolů k řece. Dalo by se tu taky spát.
Po GR249 stoupám kolem usedlostí do kopců. Vlevo hrad Turon, ale moje cesta jde za poslední usedlostí vpravo. Betonka skončila a prašná cesta se vine nahoru-dolu řídkým borovým lesem.
Oběduju někde v kopcích a odpoledne se válím v mandlovým háji a cpu se plodama. Dole už vidím EL Burgo, je ve stínu, tak se mi tam nechce. Stín dohání i mě, pokračuju do městečka.
Na náměstí nákup a nesu si to kamsi k řece. Jdu kus po proudu, furt baráky, štěkaj psi. Konečně odbočka do olivového háje.
Stelu si pod olivou na vypasené travičce. Jak zaleze sluníčko hned se prudce ochladí. K večeři sýr a víno. Spát jdu už v osm. V noci mě budí chlad, padla rosa.
Za celej den jsem potkal dva běžce a cyklistu.
Ujito 24,5km
07.11.2021 neděle
Budí mě zima, spacák je omrzlej, okolo jinovatka. Vydržím do svítání a balim zmrzlý mokrý věci, ruce necejtim. Na sračky zkřehlej se plížím zpátky na náměstíčko.
V báru je teplo, hafo domorodců a fešná obsluha. Musim vypozorovat, co to ty chlapi pijou za kafe. Maj toho deci a půl a je to světlý. Ukazuju, že to chci taky. Kafe leče (kafe s mlíkem). To si musim pamatovat. Cena je obvykle stejná jako kafe solo (bez mlíka) - euro, nebo 1,20. A ještě si dávaj snídani. Opečený krajíce chleba, k tomu oliváč a pasírovaný rajčata. Posuňkama se domáhám tý teplý dobroty. Teď už vím, že je to tostada.
Konečně rozmrzám. Mráz sem tady fakt nečekal. Dal jsem si nabít mobil, tak ještě jedno kafe solo. Pozoruju šrumec. Střídaj se tu lesáci, policajti, saniťáci, dědouškové, lopaťáci. Prdel je, že na ulici min 50% lidí chodí s rouškama. Takže dědoušek se šourá v roušce do báru, tam to strhne z huby a u pultu tělo na tělo si chrlej do ksichtů z 30cm vědomosti (... a kovidy). Šizofrénie a magoristán.
Odcházím až v 10. Už je sluníčko a teplo. Proti proudu řeky do skalnatého údolí. Někde s vykoupu, ale až odpoledne. Ale koupací místa jsou teď a řeka se nějak rychle zmenšuje.
Po pár kilometrech je jasný, že odpoledne se nevykoupu, musím hned. Míjím pramínek a kozí chlívky. Za tím je sešup k vodě. Krásný štěrkoviště na sluníčku a říčka už jen zarostlá stružka. Vybaluju mokrý věci. Tyvek je úplně zmrzlej, nejde rozbalit. Omyju se za pomocí fuseklí (... alias žínka), peru a pak se válím na karimatce.
Za hodinu jsou věci suchý, pokračuju dál. Kopce se zdvihaj a tam někam, po přelezení kaňonu říčky, polezu.
Slyším halekání nějaký party turistů v protisměru. A už je tu mám. Turistickej oddíl na výpravě. Hlavně starší ročníky a tak jim překonání kaňonu dává zabrat.
Já sbíhám v protisměru. Tady už je koryto zcela bez vody. Čeká mě strmý výstup pod el.vedením po kamenité stezce. Asi za hodinu to mám za sebou a stojím na kraji náhorní planiny 1000mnm. Na skále se tyčí torzo strážní věže Torre de Lifa, u cesty se krčí torzo usedlosti a vpředu se rozprostírají ovčí pastviny -planina Lifa.
Lezu bránou do areálu a du na kopeček. Je tam usedlost, stáje a taky doufám voda. Beru vodu u napajedla, ze stáje na mě štěkaj psi, jinak nikde nikdo. Po pláni k dalším stájím a stoupám do sedla Puerta de Lifa - 1200mnm. Okolo skalky, křoviny, duby a hafo ovcí.
V sedle krásná plošina s travičkou, ale spát tu nebudu. Chci dál za sedlo, je tam v mapě malovaná voda u nějaký stavby - Fuente del Casarón del Puerto. Jsou to jen ruiny ale dobrá plošina na spaní. Pod tím funkční nerezový napajedlo.
Zůstanu zde, postavím přístřešek proti rose. Sbírám klestí na ohník, peču salámy, dělám čajík. Krásný místo s výhledem na západ slunce nad Rondou. Sotva zalehnu, řvou v okolí srnci. Co je horší, řvou i divoký svině a to jako lvi.
Celej den bylo jasno.
Ujito 15km.
08.11.2021 pondělí
Moc sem toho nenaspal hrůzou ze řvoucích sviní. Byly nasraný, že sem jim zaleh přístup k napajedlu. Rosa nebyla. Rychle balim a stěhuju se na sluníčko. Ve stínu zima.
Po snídani se ploužím dolů. Ronda na obzoru. Proti jedou dva bikeři s rancema. No nebudou to mít jednoduchý. Ja už na rovině s usedlostma a brzo Ronda.
První obchoďák Deia, nákup dobrot a oběd ve stínu u trati za márketem. Jdu na vlakáč, že bych si tam skoval ranec. Chlap v kase mě posílá naproti do báru (Hotel Andalucia). Sympatická dívčina háže ranec do komory a chce 2,50.
Pěkně nalehko si vykračuju do centra. Hafo turistů. A už jsem u toho úžasného mostu, kerej spojuje útesy na kterých stojí město.
Nové Město n.Met. a Ronda moje města nejmilejší.
Jdu si prohlédnout most trochu zespoda a potom zas vzhůru a dolů ke spodní bráně v hradbách a na relativně klidné náměstí Ruedo Alameda. Bar, kde jsem se chtěl stavit, má dovču. Tak zevluju na lavičce. Jdu ke bráně a sedám hned za ní do jiného. Dovnitř mezi domorodce. Kafe za 1,20. Bočními uličkami kličkuju zpět k nádraží. Beru ranec a šup do Mercadony. Dobroty navečer. Profrčím centrum a dolů k Puerta del Viento. Dokonce tu maj novou ferátu.
Stíhám západ slunce - paprsky ozařují most a upaluju po asfaltce na místo abych měl i v noci nasvícenej most na očích. Kempuju pod olivovníkem nad silnicí kousek před penzionem Casa El Puente Ronda by Ruralidays. Výhled mám krásnej. Víno, sýr a dobrou.
Celej den bylo jasno.
Ujito 17km.
09.11.2021 úterý
Ráno zima, skoro nula. Rychle balim a přes potok na sluníčko. Sedím na skále nad koňskou farmou a vyhřejvám se.
Po snídani venkovskou krajinou dolů k řece a dáááleká štreka po proudu řeky a kolejí. Potkávám tři bikery (... ještě je dnes potkám 2x), stádo ovcí, dva vlaky a dva turisty.
Okolo poledne jsem na nádherném místě - Cueva del Gato. Skalní stěna, jeskyně jako kráva, z ní vytejká křišťálová voda do laguny plné pstruhů. Chci se vykoupat, ale choděj turisti. Nakonec se však daří.
Už jen kousek k nádraží Benaojan. Míjím krásné koupací místo, přecházím po patníkách řeku. Skovávám ranec za trafačku a peláším nahoru do vsi. Je to jen 800m, ale kopec jako kráva. V jediném krámku kupuju piva (víno zas nemaj), sejra, bagetu a zpět k ranci.
Jdu na most, ale on tam není! Musím se vrátit 500m proti proudu na ten přechod pro pěší. A dál po proudu.
Chci se někde vykoupat, ale řeka je hluboko v jámě. Pěšina leze kamenitou strání. Docela romantika. Na druhé straně trať překonává nástrahy tunelama.
Před pátou konečně místo kde se dá dostat k vodě - suché vádí přítoku vytvořilo oslnivě bílé štěrkoviště až k řece. Vykoupat, vyprat, pivo a slunit, než slunko zmizí za stěnou údolí. To se stane asi za hodinu.
Za 20min docházím k nádraží Jimera de Libar. Beru vodu a hledám nocleh. Tady dole už stín, baráky, žádnej flek na spaní.
Stoupám po asfaltce směr ves Jimera de Libar. Všude neposekaná stařina, nebo oplocené pastviny a olivy.
Ale tady plot není a odbočka do pastviny a uválená tráva pod olivama stranou ruchu. Pivo a jamon a brzo zaléhám.
Celej den bylo jasno.
Ujito 20,5km.
10.11.2021 středa
Dneska zima menší.
Stoupám do vsi. Na náměstíčku se chystá trh, Od domorodce zjišťuju, kde je krám a bar. Moc to není poznat. V krámě nemaj víno. Tak koupim v dalšim. Beru jedno pivo a bagetu a hurá do báru. Jééé maj tu v provozu krbovky na peletky. Sedám co nejblíž, kafe leče a tostada, mobil na nabíječce. Co víc si přát.
Po hodině bar opouštím a po staré cestě stoupám přes skalnatou rokli do Atajate.
Těsně před vsí stádo ovcí a rozzuřenej čokl na řetěze. Couvám, ale čokl má ten řetěz nějakej dlouhej. Pastevec co přihlíží na něj řve, ale zároveň mi oznamuje, že není jeho a ať ho obejdu. Vycouvám a velkým obloukem to obcházím.
Ve vsi není krám! Tak jen sojsuk, mandle, voda u obecní prádelny a rychle do další vsi Alpandeire.
Docházím tam zas po staré cestě v 13:30. Od 14 -18 krámy zavíraj. Je to trafiko-krám u kostela a navazuje na bar. Rychlý nákup chleba, sýr, kokotka, pivo a víno (... jen krabicák - no fujtajbl vašnosti) a hup na kafe.
Potom oběd na lavičce pod fíkovníkem. Vesničky tu maj opravdu vymazlený - bílé domky ve stráních, uprostřed náměstíčko s kostelem.
Občerstvený opouštím oázu a vzhůru do kopců. Cesta se mění v horskou pěšinu a chystá se překonat opravdu hlubokou rokli. Za tím vším se tyčí jěště vyšší kopce. Přelejzám rokli a po lepší cestě scházím do údolí. Zde obří napajedlo, křišťálová voda. Koupat se nebudu, je to ve stínu. Nabírám vodu a míjím odbočku. Pěšinka odbočila prudce do roklinky s potokem. Vracím se tam a vzhůru po skalách k další fontáně a k silnici.
Turistická značka kopíruje silnici a potom jde hluboko dolů k Dólmen de Montero a zas nahoru na asfalt. Jdu po silnici - ta vede přímo do sedla 1000mnm. Pak další Dolmen de Encinas Borrachas (balvany v pastvině) a přes vrcholové plato (pasoucí se koně) cesta GR141 klesá k Embalse de Coto Alto. Jde se tam krz bránu. Míjí mě dva bikeři.
Sedím na šutrech, piju víno a chytám poslední paprsky. Embalse je umělá nádrž se smradlavou vodou - pravděpodobně zdroj užitkové vody pro níže položenou farmu. Je tu též nerezová napaječka s přívodem snad pitné vody. Celé toto zařízení má plovák jako nádoba splachovadla, aby se voda jen doplňovala a netekla zbytečně. Odpouštím, páč zprvu tečou z hadice docela sračky. No plánuju čaj, tak převařím (filtr jsem ještě nevyužil). Koukám, že v okolí napajedla ryli svině .... .
Krásnej plac u hráze, nedaleko skladiště stavebního materiálu a dokonce plážová lehátka. Jedno beru a mám luxusní postel. Vypadá to, že tu měla býtr area recreativa a nedodělali to. Vyrábím ohniště a hřeju se u ohníku.
Už je tma, ohník hoří a spoza nádrže řvou srnci a nasraný svině. Zas hrůzou neusnu. Pouštím si do sluchátek cimrmany až do 11. Ale stejně nespim, občas mě nastartuje řev sviní.
Celej den bylo jasno.
Dneska nejtěžší trasa - ujito 22km, převýšení 1320m.
11.11.2021 čtvrtek
Nevyspalej a ovlhlej od rosy rychle balim s tím, že čaj a snídaně bude někde na slunci. Hned po dvou serpentinách docházím k obrovské opuštěné farmě. Krz branky opouštím areál do vápencového kaňonu.
Pěšinka vede mezi skály a ke gigantické jeskyni. Zblízka vidím, že je to lezecká oblast. Všude nejty a ve stropě portálu jeskyně visej expresky jedna vedle druhé. V mapě Cueva del Abanico, jako lezecká oblast Tajo del Abanico. Vůbec jsem to tady nečekal.
Dál cesta vede nad strž po krásné staré dlážděné cestě. Na druhý straně rokle slyším a pak i vidím v roští místní divokou svini. Zas nasraně řve, že ji tady ruším. Později se dočítám, že tyhle svině jsou stejným problémem jak u nás - přemnožený a drzý choděj do parků u měst a mohou útočit na lidi.
Docházím na asfalt a kolem usedlostí a oplocených zahrad se plížím k Rondě. A konečně pozemek bez plotu, zašívám se pod olivovníky, pozdní snídaně, opalovačka, suším spacák.
Po kávičce docházím do Rondy a na autobus to mám akorát. Měl jsem jet ve ve 12:15 (bus do Malagy), ale ve 12 přijede spoj Sevilla - Fuengirola, tak mi dali lístek na něj (cena cca 9,50).
Jedem pře 2h. Dlouho horama a dlouho podél pobřeží (zácpy).
V centru nákup, výběr peněz z bankomatu. Jen bankomat Ibercaja Banco dal prachy z Revolut za minipoplatek 0,5e. Ostatní chtěli od 5ti eur vejš!
Odchod na pláž a povinná koupel v moři ač se zatáhlo a je asi 18st. Láduju se salámem a zapíjím litrovkou piva. No už mě ty salámy lezou krkem. Pak se plácám po pláži, sluníčko vylezlo, ale za chvíli zapadne.
Okolo šesté poslední nakupy sejry, jamon, turon a mandlový čekulády. Taky bílej rum, páč litr v Mercadoně přijde na 7e.
Vláček na letiště 2,30e. Ještě v parku jamon a pivo a jdu se odbavit. Letí to 21:30 a tentokrát mě donutěj mít roušku. Mám ale sedačky pro sebe, tak 2h chrnim bez ní.
Ráno roztaženo, večer zataženo.
Ujito 12km.
12.11.2021 pátek
1:30 přílet. Nikdo nic nekontroluje, sedím na letišti a čekám na bus ve 3:09. Policajti vyhazujou bezdomovkyni, mě nechávaj žít. Pak dlouháááá cesta busem na hlavák (vymetlo to všechny periferie Prahy) a konečně vláček do Poděbrad a autíčko. Zobnul sem tablitku kofeinu, tak snad domů dojedu. A ono jo! V 7:30 sem doma.
Bylo to krásný, ale překvapily mě ranní mrazíky a bál jsem se sviní. Doma sem dostal sračku - buď z vody, bo otrava masem a salámama. Fakt je, že je nemůžu 14dní ani vidět.