Přechod Jeseníků 27.- 28.5.2017
Přechod Jeseníků 27.5. - 28.5.2017 aneb Malá Fatra za rohem.
Sobota
Startujem autem z TU do Šumperka (140km). Řídit musí Jíťa, páč včera byl Závod okolo Severky se všemi důsledky. Naštěstí jsem si batoh zbalil již předem, takže start proběhl úspěšně .... ... No zas tak úspěšně né, zapomněl jsem na polici mikinu, takže nemám nic teplýho. Koupím v Šumperku něco v nějakým sekáči, přece jen máme spát v 1100m.n.m..
V Šum máme 20min čas do busu (... v 10:20 na Skřítek). Běžím do centra, sekáč nikde. Běžím zpět, berem rance, ale bus nikde. On totiž už vyjel, míjí nás a na zamávání zastavil. No klika! Nic dalšího nejede. ... Akorát v tom fofru jsem nechal v autě pytel s jídlem, takže k jídlu na dva dny nemám vůbec nic... Konečně dokonalé nalehko.com!
Na Skřítku jdem nejdřív do motorestu, páč kromě hladu mám i hroznou žízeň. Jedno startovní pivo. Přisedá si cyklista, maj tu cíl hobby časovky do vrchu. ... Takže vyprávíme a druhý pivo.
Před 12:00 konečně vyrážíme na Ztracené kameny.
Nádherné počasí, buky v rozpuku, zobeme kvetoucí borůvky plné nektaru.
A nádherné výhledy ze skal.
Dál po holém hřebeni stejném jako na slovenských horách, akorát o 200km blíže. Docházíme k Jelení studánce.
Je to tu moc pěkný, ale hafo lidí (.. jinak lidí daleko méně než v doma v Krkonoších). A je tu supr chajda, to by byl romantický nocleh. Jíťa se se mnou dělí o jedinou housku a 10dkg uzenýho a po svačině pokračujem na Ovčárnu.
Jsme tu ve čtyři. Přemejšlím, že bych se svez do Karlovy studánky, nakoupil proviant a zas vyjel busem zpět. Ale řidič si není jistej, esli je v so odpo něco otevřenýho, tak to zavrhuji. Hlady už zase šilhám, musíme si někde něco dát a vysomrovat půlku chleba. A ejhle jak tu tak šmejdím, hned na parkovišti chata Sabinka. Díky obrovské konkurenci v lokalitě Ovčárna ceny v samoobslužné jidelně takřka lidové. Vepřoknedlozelo za 95, pivo za 30. Přivolávám Jíťu a dáváme si do nosu. Prosím o chleba a paní provozní se slitovala a půlku nám prodala. Moc děkujemeee!
Posilněni obkružujem po asfaltce Praděd a jdem na Švýcárnu.
Jsme tu před sedmou.
Chata se plní přechazeči jako sme my, kteří tu noclehují. Jedno pivo (35,-) a specialita mooc dobrej borůvkovej likér (45,-) pro osvěžení. Před boudou berem vodu a pelášíme dál po hřebeni nahoru dolů horskejma řídkejma lesama. Za Malým Jezerníkem u vyhlídkový skály již táboří tlupa mlaďochů a my ještě kráčíme do osmi až k přístřešku na Klínovci. Pěkný místo s výhledem na Praděd. Přístřešek má vlhkou hliněnou podlahu a i když tu jsou složený erární igelity, stavíme stan kousek dál na pasece.
Ohník, čaj, suchý topinky a pak nás zima zahání do péřáků. Přece jen, zapomenutá mikina chybí ...
Neděle
Vylejzáme v sedm, když sluníčko olizuje stan.
Ten je orošenej jak 12°. Jak je malej, hned se to zadejchá a stejká to po rubu plachty a samozřejmě to zasáhne i spáče pod vnitřní plachtou. Inu za 70$ z Aliexpresu nemůžu čekat zázraky, ale váha 1,5kg za to stojí. Snídáme čaj a nektarové borůvčí.
Jdem na Velký Klínovec a po sjezdovce do ČH sedla. Sháníme vodu, ale vše zavřeno. Pak se Jíťa domlouvá s paní z ubytovny Ski Šumperk, která nám ochotně vodu natočí. Stoupáme směr Vřesová studánka. Hned nad pensionama je kaplička obětem hor. Krásný plácek na nocleh, ohniště. Zrovna se tu balej nějaký nocležníci.
Za Bílým kolem odbočujem na Červený vrch. Z něho prudce spadá lavinový svah. Pohled jak z letadla. Na hraně leháme do trávy a dáváme si na sluníčku dvacet. Pak výhledoviště z vrcholových skal
a klesáme ke studánce. Zase supr plac na táboření. bývala tu horská chata. Pijem zdravou vodu v kapličce
a ještě si v ní ovlažujem různý bolístky aby se zázračně uzdravily. Koukám od kapličky vzhůru na chodník a po něm si to vykračuje divoký prase! Spořádaně těsně míjí skupinu vyděšených poláků a pokračuje po červené.
Peláší za ním ale nějaký pán. Prase je, zdá se, domácí mazlíček na vycházce. Pak svačina a pokračujem.
Odbočujem na Vozku. Je to traverz lesem a přes potok vzhůru.
U potoka idylka, koupačka.
Nožky už mám rozpálený z novej kecek, tak snad v ledový vodě trochu splasknou.
Vozka je impozantní skalisko s dalekými výhledy.
Řádně nakochaní přecházíme sedýlko a jsme na Keprníku. Zase skalisko a hodně lidí.
Válíme se tu a dojídáme poslední chleba. Už jen kousek na chatu pod Šerákem.
Ta na nás nedělá dobrý dojem, usalašujem se kousek nad ní a vaříme si kávičku. Potom prudký sestup na Obří kameny. Monumentální skalní hřeben.
Lezem aspoň na první skálu nad spacím přístřeškem.
Potom kus po svážnici a dolů po stezce k Vražednému potoku. Supr skalní potok jak v Jizerkách, kamenné hrázky.
Nad poslední hrázkou se koupem a potok opouštíme. Už jen 2km a jsme v Ramzové. Chcem stopovat do Hanušovic, no vláček jede za 5min, tak to nemá cenu. V Hanušovicích ve večerce jeden Šerák na zapití výpravy a čekáme na bus do Šumperka. Tam jsme v sedm a autem dom.
Ušli jsme 42km, bylo supr počasí, spálil jsem se skoro všude. I bez pytle jídla a trika to šlo a hřebenovka je krásná! Přiměřeně lidí, daleké výhledy, no prostě Malá Fatra za humny.