Konečně výstup na Lysohlávku (Lysá hora)
Fotky jsou ZDE
Výlet do Javorníků a konečně výstup na Lysohlávku 2.- 4. 4.2016
2.4. SO
Busem v 5:45 do PA a vláčkama do Čadci. Z Ostravy do Čadci jedem v rychlíku kde je kino pro děti a veselá průvodčí tolerující mojí neúplnou jízdenku, jejíž cílová stanice je hranice ČR/SK (stojí polovinu než lístek až do Čadce). Jízdu tedy trávíme povidáním s průvodčí a potom v kině sledováním Pata a Mata. V 11 Čadca. Je krásně, 20 st.. Kupujem chleba, slaninu, langoš u bufetu, pivo v sámošce a stoupáme sídlištěm po zelené směr Kýčera. Krajina otevřená s výhledy. Na Kyčeře krásná kaplička, pár chalup a pokračujem dál přes Lazy na Vojtov vrch. Zde opuštěná chátrající dřevěnice, ohniště, studna (zamčená). Svačíme a kocháme se výhledy. Pak popojdem kousek dál k tur. odpočívadlu i zde je studna (otevřená) a turista s dalekohledem. Půjčuji si ho (dalekohled). Nádherné výhledy na zasněženou Malou Fatru s Rozsutcem a výše z louky je vidět až do Roháčů. Berem vodu a pokračujem po hřebeni. Střídají se lesy a pokosené louky, cesta je vyjetá od kokotů na čtyřkolkách a kroskách, místy bahno. Scházíme na Blažkovou a konečně vidíme náš budoucí cíl Lysohlávku (Lysá hora). Vařímě kávičku a stoupáme směr rozhledna na Marťáckém vrchu. Zde koncentrace turistů, cyklistů a línejch idiotů kerý sem po polňačkách dojeli plechovkama, kroskama, čtyřkolkama. No apokalypsa. Kamenná rozhledna ovšem nádherná. Moc se nezdržujem, měli bychom dojít na další rozhlednu na Kamenité což je 10 km a už je 16:30. Já to původně odhadoval na 6km. No jdeme co to dá, Jíťa hučí a mě bolí nárt na pravý noze, jak blbě hejbu nohou, aby mě nebolelo koleno. V Mračkově berem vodu a už vidíme vysílač na kopci před náma a tam bude i ta rozhledna. Konečně jsme tam. Je 19:15. Ochladilo se, na krátky rukávy to rozhodně není, studený vítr ale jasno. Rychle ohník, hlt rumu na zahřátí, čaj, pečem slaninu a sýr. Steleme si pod tur. přístřeškem a děláme zástěnu z pláštěnky. Zdejší rozhledna je oproti předchozí jen malinká parodie výšky asi 3m. Ujito 24km.
3.4. NE
Vstáváme v 6:30. Sluníčko už vyšlo, ale je v oparu. Jsou asi 2st., ale zima nám nebyla. Dělám čajík a sestupujem ke kapličce v sedýlku. Je tu i ohniště a lavice, fučí zde víc jak na vršku. Sestupujem do lesa na křižovatku a opouštíme žlutou vpravo abychom nešli lesem podle potoka. Po loukách mezi chaloupkami až k novému kostelíku do Turkova a po silnici na hlavní. Kousek vzhůru na křižovatku. Zde otevřená krásná komunistická sámoška (kupuju pivo) a hned před ní pozdě objevujem otevřenej bufáč, kerej ale pošetile vynecháváme (asi jak stárnu tak blbnu). ... Takže se jedná o historicky první výlet na Slovač bez požití borovičky s domorodci ( ... čehož už budu do smrti litovat). A už stojíme na poarkovišti s lavičkami na břehu Kysuce. Je to výchozí místo k výstupu na poutní kopec Živčákovou. Snídáme, parkoviště se pomalu plní a stoupáme lesem, kde na každým stromě je nějaký svatý výjev, vzhůru po pěšině mezi poutníky, kteří si hromadně brumlají modlitby. Tak takovouto atmosféru jsem viděl jen ve filmu. Za chvíli stojíme u moderní kaple, kryté sedění, bufet, WC (...byl by tu dobrej nocleh). Kupujem v bufetu skvělé poutnické oblátky za 1,50e. Navštěvujem oční pramen a hafo dalších hned u cesty a ocitáme se po 400m u fungl novýho velekostela na vršku (dokončeno 2015 - z darů věřících a NE dotace EU - jak je tu zdůrazněno na ceduli). Velekostel náramně připomíná moderní mešity (... asi příprava ...). Lavice uvnitř jsou ve dvou patrech, ohromná bílá věž (minaret) slouží jako rozhledna (dnes zavřeno). Věřících jako máku - z Korni sem vede asfaltka. Kocháme se, jíme oblátky a potom vystupujem bokem do lesa a spouštíme se kolmo dolů pasekami a loukami do Korni přímo k atrakci Korňanský ropný prameň. To stojí za to. Blátivá louže s kalužemi kvalitní ropy. Smrdí to tu jak autoservisu. Pokračujem na hlavní a na mostě přes Kornianku oslovuji domorodce, zda je nějaká zkratka na zelenou k Vamusoucom. Paní s námi startuje do lesa a navádí nás na asfaltku vzhůru. Cestou vypravuje, že před lety nějací blbci z Čech pramen zapálili a hasiči měli co dělat. Zase stoupáme chaloupkami na hřeben a po něm. Opalujem se a obědujem na vrškách. Je krásně, ale dost fouká. A jsme na Konečné - hranice s Moravou - Beskydy. V osadš Baraní vaříme kávičku a po hranici jdem na Doroťanku. Skvělá štace - horská hospoda se Zlatým Bažantem za 25Kč a jídly okolo stovky.. Je tu i možnost noclehu. Zrovna odtud odjíždí nalitej domorodec na motorce. Vlaje na tom jak gumovej, jen aby se nevymáz a nemuseli jsme ho křísit. Stoupáme k Sulovu a konečně jsme v 17:30 na Bílém Kříži. Je tu dost chladno, zbytky sněhu, a neútulno díky hafu komunistickejch staveb a chat. Míjíme jakousi lesáckou výzkumnou stanici a konečně klesáme po místy ledovaté cestě do Visalaje. Zde je již útulněji, tepleji. Lezem do hospody Visalaje na pivo a skvělej kančí karboš s opeč. br. a vynikajícím slezským zelím za 99Kč. Rázovitý hospodský má už mít hodinu zavříno (NE 18:00), ale lidi jsou, tak se jede dál. Cestou jsem vyčmuchal skvělej plácek na nocleh u chat pod smrčkem na jehličí. Pršet nebude a je teplo v noci se slíkáme. Dnes skvělá trasa jen pokažená tím, že mě při každým kroku bolí pravej nárt. Ujito 28km.
4.4. PO
Budíček 6:30. Čaj a jdem. Noha nepřestala bolet, je to spíš horší. Na červenou a louky a lesy na Lysohlávku. Každej krok pro mě utrpení, ale jinak je tu krásně. Na posledních loukách u dřevěnice (Vyšná Mohelnice) snídáme. Potom vzhůru lesem a jsme na sněhu. Stoupáme zvolna a pak závěrečnej prďák na Lysohlávku. Funí tu a tak rychle zpátky z kraťas do dlouhejch a větrovku. Kocháme se na výhledovištích, jsme tu prvně v životě. No je to ozajstná koruna Beskyd. Obhlížíme nové chaty a zapadáme do staré Kamenky. Sedění je v suterénu, takže žádná velká romantika. Dáváme si pivo a zelňačku a odchod. Sestup je první kilometr velmi krkolomný (... pro mou bolavou hnátu). Led a břečka. Pak už to jde. Jdem přes Ondrášovy díry ke Zbujovi. Ten je ale zavřetý. Scházíme dolů po modré. Je hic, těšíme se k řece Ostravici na Peřeje. Konečně jsme tam. Romantické skalní peřeje, v kterejch se hned mácháme a já v nich leduju napuchlej rozpálenej nárt (zánět šlach). Zas obídek, kávička, zmrzlina a nákup piv v sámošce. V 15:01 odjezd z Ostravice zast. do Ostravy a dom. Ujito 17km.
Takže touha po putování naplněna, už se těším na příště (... až mě splaskne bolavá noha).