Můj MARATHÓN
Zima nestojí za nic. Na vršku Černý sníh je, ale abych tam šel s běžkama v ruce a dolů to samé, to se mi nechce.
V zimě mám čas na knížku. Jíťa mi půjčila „Zrozeni k běhu“. Jak už to tak bývá, knížka mě namotivovala a podmínky venku jsou ideální – sucho, chladno. Místo běžek chodím běhat. Z nutného zla – říjnové přípravy na Ádrkros se stala záliba. Běžím pomalu ale daleko. Můj oblíbený okruh je 12km. Místo jízdy na kole několikrát z TU na Řehačku a do Lhoty na bus. 20km. Jde to samo, chce to chodit pravidelně a nespěchat.
Tak teď nebo nikdy. Do Spy je to přes Brendy ze Lhoty téměř přesně 42km. Nejvíc jsem v životě uběhl 30km. Maraton je přece o „pouhých“ 12km delší. To půjde.
Pátek 28. 2.2014
km 0.0
13:00 - startuju z otočky mísy ve Lhotě pomalu do kopce, po betonce, cestou nad Řehajdou, pod Žaltman a konečně jsem na Bílým kůlu na Panský. Tady je to dobrý, nemusím koukat pod nohy a peláším.
km 11.6
Odolov. V krámě je otevříno, kupuju si minerálku. Kus vypiju a kus si leju do flašky na bederáku. Dále po Panský, stále to jde v pohodě.
km 16.3
Míjím Krkavčinu, po asfaltě do Horního Kostelce a vzhůru na Kostelecké Končiny
km 20.9
V dalších Končinách vbíhám na silnici na Horní Rybníky. Rovina, která je na kole hned, trvá věčně a bolej mě nohy.
km 23.4
Opouštím asfalt a po červené lesem na Kramolnu.
km 26.7
Sedím v lese nad Kramolnou a dopíjím zbytek minerálky. Mám toho dost. Už žádný hejbání nohama. Seberu se. Vbíhám na asfaltku a dolů po žlutý.
km 28.9
Náchod – Staré město. V krámě jedna desítka a koláč. Sedím na obrubáku a nechce se mi zvedat. Je to ještě strašně daleko, i když po rovině.
km 34.4.
Jsem v Pekle. Běžím jen silou vůle, nohy strašně bolej, nejvíc svaly pod tříslama.
km 40.2
Náměstí v Novém Městě. Už jen dolů k řece a vyplazit se po schodech nad Spy.
km 42.00
18.01 - Spy č.p.15. Tak sem tady. Schody byly příjemná změna, kopeček k Pepovi už jsem jen šel a i to byla dřina. Mám to z krku. Příště by to chtělo trénovat delší tratě, víc jak 20km. No ale příště nebude! Celkový čas 5:01, nastoupáno 1238m. Čas nicmoc. No bejt první v cíli umí každej blbec, ale vydržet na trati co nejdýl, to je hrdinství! Žádné puchýře ani následky. Jen strašně bolavý, namožený svaly a úpony od kolen do pasu.
Komentáře
Přehled komentářů
Pavko nedávám ti zlatou medaili za prvenství, ale za vůli něco si dokázat. Palec vzhůru k nebi!
Pochvala a zlatá medaile k tomu
(Jirka Karas Jůzl, 24. 10. 2014 13:50)